Cíle terapie schizofrenie se v průběhu let razantně změnily. V současné době není pozornost soustředěna jen na uklidnění pacienta a léčbu pozitivních příznaků, ale také na negativní symptomy a nežádoucí účinky, aby byla obnovena kvalita života nemocného. „Lidem může být dobře, ale je jim lépe? Uzdravení je absolutním prahem. A tomu dnes říkáme remise,“ zahájil své vystoupení prof. Correll. Remise však dosáhne méně než polovina chronických pacientů, u řady nemocných dojde k relapsu kvůli nedostatečné efektivitě léčby a nesnášenlivosti. Nemocní mohou vysadit medikaci, prodělají relaps a dostávají se do nekonečného cyklu „relaps – zlepšení – remise – zhoršení“, což může způsobit sekundární rezistenci k léčbě. Uzdravení pacienta je dáno dlouhodobější stabilitou symptomů a fungováním v oblastech, jako je péče o vlastní osobu, dostatečný psychosociální kontakt a smysluplné trávení času.
Účinnost lurasidonu byla prověřena v 5 placebem kontrolovaných klinických studiích. 8 z 10 různých dávek lurasidonu vyšlo pozitivně, což je mimořádně kvalitní výstup. Podle výsledků head-to-head studií má lurasidon srovnatelnou efektivitu s olanzapinem i kvetiapinem. Studie dále ukázaly, že při switchi z olanzapinu na lurasidon nedojde ke ztrátě účinku a že v dlouhodobém horizontu má lurasidon oproti kvetiapinu výraznou výhodu v prevenci hospitalizace (9,8 vs. 23% pravděpodobnost rehospitalizace). Další prezentovaná studie prokázala, že po switchi z risperidonu na lurasidon nedošlo ke ztrátě účinnosti, ale zlepšil se parametr tělesné hmotnosti pacientů.
Při hodnocení vlivu na kognitivní funkce lurasidon dosahuje nadějných výsledků. V rámci analýz byl porovnáván se ziprasidonem a kvetiapinem v účincích na kognitivní sféru. Z výsledků vyplývá, že lurasidon vykazuje v tomto směru oproti oběma lékům větší efektivitu a má určitý prokognitivní účinek.
Prof. Correll se zapojil do designování studie zabývající se dávkováním lurasidonu. „Ve všech případech dávka 148 mg za den vítězí nad těmi ostatními. Pokud je snášena, je to vhodná dávka, kterou byste měli nasadit,“ přiblížil výsledky. Pokud pacient užívající 74 mg po 14 dnech neodpoví na léčbu, zdvojnásobení dávky na 148 mg má velice slušný efekt, nevyplatí se vyčkávat. Dávka 18,5 mg není dostačující.
Z nežádoucích účinků vadí pacientům především váhový přírůstek, sedace a kognitivní deficit. Medikace by proto obecně neměla snižovat kognitivní schopnosti ani způsobovat sedaci a metabolické vedlejší účinky, aby se předešlo vysazení léku a následnému relapsu.
Lurasidon vykazuje malý rozdíl ve výskytu nežádoucích účinků v porovnání s placebem. Větší rozdíl vidíme v případě akatizie, pro kterou je zásadní doba podání léku. Ideální je užít lék večer, aby pacient prospal peak účinku, výskyt akatizie se potom razantně sníží. Důležitá je i titrace dávky léčiv jako prevence časné rezistence.
Velkým problémem v terapii schizofrenie jsou hmotnostní přírůstky a metabolické účinky léčiv, protože zvyšují morbiditu a mortalitu. Metabolický syndrom významně zvyšuje riziko relapsu a spolu s diabetem a hypertenzí je spojen s kognitivní dysfunkcí. Podle uvedené metaanalýzy patří lurasidon mezi 5 nejbezpečnějších antipsychotik v oblasti kardiometabolických účinků. Jiná studie prokázala, že způsobuje jen malý hmotnostní přírůstek v porovnání v olanzapinem (1,5 vs. 5 kg).
„Relapsům musíme zabránit tím, že budeme podávat léky, které jsou dobře snášené a zajistí psychosociální fungování pacientů, zabrání stigmatizaci, sebestigmatizaci a sekundární rezistenci k léčbě. Důležitá je včasná terapie účinnými, ale také dobře snášenými látkami,“ zakončil svou přednášku profesor Correll.
(vef)
Zdroj: Correll C. U. Importance of social recovery in patients with schizophrenia. Sympozium Šance pro kvalitnější život s diagnózou schizofrenie, Praha, 18. 10. 2021. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=QIOMg-RkzCA
