Metabolická a kardiovaskulární rizika u pacientů se schizofrenií

29. 1. 2021

Pacienti se schizofrenií mají oproti obecné populaci vyšší prevalenci kardiometabolických (KM) rizikových faktorů, což přispívá k jejich vyšší mortalitě. Vedle vrozených dispozic, nezdravého životního stylu a snížené dostupnosti lékařské péče může KM riziko zvyšovat rovněž antipsychotická léčba. Psychiatr může ke snížení tohoto rizika přispět monitorováním tělesného zdraví svých pacientů a případnou léčbou ve spolupráci s dalšími specialisty a také výběrem méně rizikového antipsychotika.

Riziková populace pacientů

Délka života pacientů se schizofrenií je oproti běžné populaci o 15–25 let kratší. Ve 30 % případů jsou příčinou smrti těchto nemocných suicidia a nehody, ve zbývajících 70 % jde o somatická onemocnění, především kardiovaskulární (KV) a respirační. Pacienti se schizofrenií mají vrozenou dispozici k metabolickým, imunitním a endokrinním poruchám. Dalším důvodem vzniku KM onemocnění jsou u těchto pacientů projevy schizofrenie (negativní příznaky, kognitivní příznaky, nedostatečný náhled, nespolupráce, chronický stres) a také nezdravý životní styl (nedostatek pohybu, nezdravá strava, kouření, abúzus alkoholu/drog). Tito nemocní jsou přitom méně často vyšetřováni a léčeni pro somatické obtíže než obecná populace a k rizikovým faktorům u nich patří také podávání psychofarmak.

Monitorování somatického zdraví

Mezinárodní i národní doporučené postupy pro léčbu schizofrenie uvádějí nutnost monitorovat tělesné zdraví pacientů včetně sledování KM rizikových faktorů. Doporučená vyšetření zahrnují BMI, obvod pasu, glykémii, hladiny lipidů, krevní tlak, C-reaktivní protein, D-dimery, EKG, funkce štítné žlázy, jaterní testy, kostní denzitometrii, krevní obraz, renální funkce, prolaktin, troponin a těhotenský test. Vyšetření nemusí provádět sám psychiatr. Měl by však uvedené parametry v určitých intervalech kontrolovat například v součinnosti s praktickým lékařem.

Nutné je identifikovat jedince s vysokým KM rizikem a zajistit jejich vyšetření a případnou léčbu u internisty. Patří mezi ně pacienti s KV onemocněním, diabetem, chronickým onemocněním ledvin, familiární hypercholesterolémií, obezitou či vysokým KV rizikem dle tabulek SCORE. Součástí komplexní léčby psychóz jsou rovněž psychosociální intervence zahrnující edukaci stran zdravého životního stylu a spolupráci s rodinou.

Která antipsychotika zvolit?

Volbu antipsychotika je třeba individualizovat s ohledem na somatickou anamnézu. Podle doporučení by měla být podávána nejnižší účinná dávka antipsychotika a lékař by se měl pokud možno vyhýbat polypragmazii.

Největší riziko KM poruch je spojeno s podáváním atypických antipsychotik klozapinu, olanzapinu a zotepinu, ze zástupců 1. generace antipsychotik je to např. chlorpromazin. Naopak metabolicky šetrná antipsychotika zahrnují zástupce skupiny SDA (ziprasidon, lurasidon) a některé látky ze skupiny parciálních agonistů receptorů D2/D3 (aripiprazol, kariprazin). Ze starších sloučenin se jako metabolicky příznivý jeví haloperidol.

Antipsychoticky indukovaný nárůst hmotnosti je velmi důležitý, ale často zanedbaný, respektive podceňovaný vedlejší účinek při léčbě antipsychotiky 1. a 2. generace. Může zvýšit riziko vzniku metabolického syndromu, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Nejvyšší nárůst tělesné hmotnosti byl v metaanalýze 27 randomizovaných klinických studií doložen u olanzapinu, následovaly asenapin a risperidon. Také podávání relativně nových molekul, jako jsou kariprazin a brexpiprazol, vedlo k signifikantnímu zvýšení hmotnosti ve srovnání s placebem. Rizikový a klinicky významný nárůst hmotnosti (≥ 7 %) nebyl spojen pouze s užíváním lurasidonu, aripiprazolu a kvetiapinu XR.

U rizikových pacientů (obezita, hypertenze, hyperglykémie, dyslipidémie, metabolický syndrom) a při výskytu a rozvoji nežádoucích účinků antipsychotik je jedním z doporučených postupů snížení dávky nebo změna antipsychotika za kardiometabolicky šetrné. Je však třeba mít zároveň na paměti, že i přes uvedená rizika léčby mají pacienti se schizofrenií, kteří neužívají antipsychotika, vyšší celkovou mortalitu než ti, kteří antipsychotika užívají.

Tab. 1.

Obr.  „Tepelná mapa“ antipsychotik seřazená podle změny tělesné hmotnosti, BMI a dalších metabolických parametrů. Čísla odrážejí P-skóre, jež řadí antipsychotika na kontinuální stupnici od 0 do 1. Vyšší P-skóre znamená větší nárůst metabolických parametrů, s výjimkou HDL cholesterolu, u kterého vyšší P-skóre znamená menší nárůst. Prázdné čtverce znamenají, že data nebyla k dispozici. (Upraveno dle: Pillinger et al., 2020)

(zza)

Zdroje:
1. Masopust J. Kardiometabolické riziko u nemocných se schizofrenií. Psychiatrie 2020; 24 (3): 138–144.
2. Pillinger T., McCutcheon R. A., Vano L. et al. Comparative effects of 18 antipsychotics on metabolic function in patients with schizophrenia, predictors of metabolic dysregulation, and association with psychopathology: a systematic review and network meta-analysis. Lancet Psychiatry 2020 Jan; 7 (1): 64–77, doi: 10.1016/S2215-0366(19)30416-X.
3. Barton B. B., Segger F., Fischer K. et al. Update on weight-gain caused by antipsychotics: a systematic review and meta-analysis. Expert Opin Drug Saf 2020 Mar; 19 (3): 295–314, doi: 10.1080/14740338.2020.1713091.



Štítky
Dětská psychiatrie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se