Lurasidon vykazuje vysokou afinitu k dopaminovým receptorům D2, kde svým antagonistickým působením potlačuje pozitivní příznaky schizofrenie. Díky silnému antagonistickému účinku na serotoninové receptory 5-HT2A příznivě ovlivňuje kognitivní, negativní a afektivní příznaky schizofrenie. Jeho působení na receptory 5-HT7, α2A, α2C a 5-HT1A vede k antidepresivní, prokognitivní a anxiolytické účinnosti. Díky nízké afinitě k muskarinovým receptorům M1 a histaminovým receptorům H1 má lurasidon zanedbatelný anticholinergní a antihistaminový efekt. Jeho nízká afinita k receptorům α1 vysvětluje absenci ortostatické hypotenze.
Na rozdíl od risperidonu není podávání lurasidonu spojeno s dlouhodobou hyperprolaktinémií. Ta kromě sexuálních dysfunkcí může souviset i se sníženou kostní denzitou a zvýšeným rizikem karcinomu prsu. Lurasidon také nezpůsobuje zvýšení tělesné hmotnosti ani neovlivňuje interval QTc, takže jej lze s výhodou podávat u pacientů s fibrilací síní.
Lurasidon se užívá 1× denně. Při podávání s pokrmem s energetickým obsahem 350–1000 kcal je dosaženo až 3násobné sérové koncentrace oproti užívání nalačno. To umožnilo snížit množství účinné látky v tabletě a pacientům je třeba doporučit užívání společně s jídlem. Doporučená úvodní dávka činí 37 mg. K dispozici jsou tablety o síle 18,5 mg, 37 mg a 74 mg a přípravek je účinný v rozmezí dávek 37–148 mg 1× denně. Dávka se zvyšuje na základě klinické odpovědi na léčbu. Při večerním podáváním se minimalizuje výskyt nežádoucích účinků, jakými mohou být například akatizie, nauzea, ospalost či extrapyramidové příznaky. Rovnovážné sérové koncentrace je dosaženo za 5–7 dnů a její doporučené rozpětí činí 15–40 ng/ml, toxické účinky lze očekávat až od hladiny 120 ng/ml. U dospělých nesmí maximální dávka přesáhnout 148 mg/den, u pediatrické populace 74 mg/den. Dávka 74 mg lurasidonu odpovídá asi 4 mg risperidonu nebo 400 mg kvetiapinu.
Lurasidon má zvýšenou úhradu v terapii schizofrenie jako přípravek 3. volby při nesnášenlivosti předchozí léčby ≥ 2 antipsychotiky 2. generace. Může také být hrazen jako lék 2. volby u obézních pacientů (BMI ≥ 30 kg/m2) již léčených atypickými antipsychotiky, u nemocných s inzulinovou rezistencí, diabetem či dyslipidémií nebo u osob, jež nemohou užívat risperidon z důvodu závažné hyperprolaktinémie. Léčba lurasidonem není dále hrazena, pokud není po 2–4 měsících dosaženo klinicky významného zlepšení.
U ženy narozené v roce 1974, která pracovala jako vyučená pekařka, došlo po 10 letech progredujícího sociálního stažení a oploštění emoční reaktivity k 1. epizodě paranoidní schizofrenie v roce 2014. Pacientka byla za hospitalizace léčena risperidonem (4 mg) a vzniklá akatizie byla korigována klonazepamem, v ambulantní péči pak biperidenem. Pro insomnii byl risperidon nahrazen olanzapinem (15 mg) a biperiden vysazen. Na olanzapinu přetrvávala denní sedace, postupně došlo k progresi do abulie a sociálního stažení se ztrátou schopnosti dodržovat hygienu, objevily se poruchy paměti, pozornosti a exekutivních funkcí a pacientka nastoupila do invalidního důchodu. Odmítala však změnu medikace. Od podzimu 2020 přestávala jíst, převlékat se a dodržovat hygienu.
Druhá hospitalizace proběhla v roce 2021 pro dominující negativní a kognitivní příznaky schizofrenie. Pacientka splňovala podmínky zvýšené úhrady lurasidonu, který jí byl nasazen s postupným zvyšováním dávky na 111 mg/den při současném vysazování olanzapinu. Ve 2. týdnu léčby lurasidonem začala spontánně dodržovat hygienu, ve 3. týdnu se začala zlepšovat paměť a pozornost a odeznívala dysexekuce a od 5. týdne již samostatně dodržovala hygienu, příjem stravy a tekutin a vyhledávala kontakt s dalšími pacienty. Byla propuštěna do ambulantní péče. Monoterapii lurasidonem (111 mg/den) dobře toleruje, je nadále funkční a zvažuje návrat do práce v chráněné pekárně.
Muž narozený v roce 2001, vyučený automechanik, tělesně zdravý, s negativní rodinnou anamnézou, který neužíval drogy ani nadměrně alkohol, zaznamenal na přelomu roku 2020/2021 zrakové, sluchové a intrapsychické halucinace, emoční oploštění, inkoherenci myšlení a paranoidně perzekuční bludy. Příznaky, které zpočátku skrýval před okolím, během 3 měsíců progredovaly.
Na jaře 2021 byl hospitalizován pro paranoidní schizofrenii. Toxikologické vyšetření i pátrání po strukturálním poškození mozku byly negativní. Nasazen byl olanzapin (20 mg), který vedl pouze ke zmírnění halucinací a byl spojen se silnou ospalostí během dne a také nárůstem hmotnosti již během hospitalizace. Léčba byla převedena postupnou zkříženou titrací na risperidon (4 mg). Postupně odezněly bludy, ale rozvinula se hyperprolaktinémie (až 1952 IU/l). Nasazen byl lurasidon s postupným zvyšováním dávky na 111 mg za snižování dávky risperidonu do 10. dne. Již na konci 1. týdne užívání lurasidonu odeznívaly úzkosti a insomnie, myšlení začalo být souvislé, ve 2. týdnu byl pacient bez bludů a halucinací a ve 3. týdnu došlo k poklesu hladiny prolaktinu na 325 IU/l. Pacient byl propuštěn 32. den s hladinou lurasidonu v terapeutickém rozmezí (38 ng/ml). Vrátil se do původního zaměstnání a v ambulantní léčbě užívá po úpravě dávkování 74 mg lurasidonu denně při dobré toleranci.
Vysokoškolsky vzdělaná žena narozená v roce 1979 má pozitivní rodinnou anamnézu schizioafektivních poruch. Má hypotyreózu dobře kompenzovanou substitucí. V roce 2004 byla poprvé hospitalizována pro epizodu nediferencované schizofrenie. Léčba haloperidolem (6 mg) způsobila hyperprolaktinémii a po změně léčby na olanzapin v ambulantní péči došlo k nárůstu tělesné hmotnosti o 22 kg. Při pokusech o snížení dávky narůstala paranoia a poté, co si pacientka lék zcela vysadila, došlo v roce 2016 k další hospitalizaci s nutností elektrokonvulzivní terapie. Poté byl nasazen kvetiapin (800 mg/den) a tělesná hmotnost klesla o 5 kg. Na další naléhání pacientky byla dávka snížena na 300 mg/den a tělesná hmotnost klesla o 8 kg. Snažila se kvetiapin vysazovat, ale vracely se paranoidní bludy a nedařilo se ji ani zaměstnat.
Ke třetí hospitalizaci došlo na jaře 2020, kdy pacientka zcela vysadila kvetiapin. Pod vlivem paranoidně perzekučních bludů odmítala stravu i tekutiny, popisovala halucinace s přítomností mrtvých osob, byla agitovaná, dysforická. Nasazený lurasidon vedl během prvních 2 dnů ke zmírnění neklidu a dysforie a 6. den se při dávce 111 mg spolu s 6 mg haloperidolu zmírnily bludy a halucinace. 7. den se objevila akatizie a tremor a byl nasazen biperiden 2 mg. 22. den byla pacientka bez pozitivních příznaků propuštěna. Přetrvávalo emoční oploštění, hypobulie, hypoprosexie a dysexekuční syndrom. Koncentrace lurasidonu byla 42 ng/ml (nad terapeutickým rozmezím).
V září 2020 byla pacientka hospitalizována z důvodu parkinsonského tremoru a akatizie se silnou anxietou. Dávka lurasidonu byla snížena na 92,5 mg a postupně byl vysazen haloperidol. 11. den došlo k odeznění tremoru, akatizie i úzkosti a byl vysazen biperiden. 12.–16. den odezněla hypobulie, zlepšila se pozornost, exekutivní funkce, emoční reaktivita a pacientka byla 17. den propuštěna. Sérová koncentrace lurasidonu byla v terapeutickém rozmezí 32,6 ng/ml. Hmotnost poklesla o 6,6 kg, snížila se hladina LDL cholesterolu a nezměnil se krevní tlak ani interval QTc. Pacientka je funkční a hledá si zaměstnání.
Lurasidon vykazuje silný účinek na pozitivní příznaky schizofrenie často již v prvních dnech léčby. Má potenciál u neklidných a farmakorezistentních nemocných. Negativní a kognitivní příznaky odeznívají mnohdy již po 2 týdnech léčby. Nedochází k nárůstu tělesné hmotnosti, zvýšení prolaktinu bývá velmi mírné a přechodné, není ovlivněn interval QTc, u léčených není pozorována ortostatická hypotenze ani anticholinergní příznaky. Akatizie a tremor se objeví spíše v kombinaci s antipsychotiky 1. generace nebo při nadměrné dávce lurasidonu.
(zza)
Zdroj: Hubeňák J. Zkušenosti s léčbou lurasidonem – kazuistiky. Schizofrenie – symptomy na miskách vah, 11. 5. 2022, Praha. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=dl7JXX_i2zs
