Schizofrenie je celoživotní onemocnění, které má velkou tendenci relabovat. Jen 15 % pacientů prodělá pouze první epizodu onemocnění a nedojde u nich k relapsu. Pacienti se schizofrenií vykazují 3× vyšší mortalitu oproti běžné populaci, stárnou rychleji, strádá jejich kardiovaskulární systém. Onemocnění některým jedincům zhoršuje kognitivní schopnosti až do vyjádřené demence.
Již po 5 letech probíhající nemoci může být přítomen velmi výrazný úbytek šedé hmoty mozkové. Neurodegenerace a následný kognitivní deficit jsou spojovány s tzv. imunitní mobilizací, což je stav, při kterém mají nemocní během prvních epizod vysoké koncentrace cytokinů, jež mohou ovlivnit metabolismus mozku a neurotransmiterů. V průběhu onemocnění dochází k aktivaci mikrogliového systému, rozvíjí se hyperkortisolémie a vznikají kyslíkové radikály, což má destruktivní vliv na mozkovou tkáň. Pro samotné pacienty je důležité mít zachovalé kognitivní funkce a jasné myšlení, je tedy dobrou zprávou, že atypická antipsychotika mohou mít neuroprotektivní účinek. Naopak antipsychotika 1. generace mají tendenci působit neurotoxicky a kognitivní deficit prohlubovat.
Kognitivní funkce jsou ovlivněny denní spavostí a narušeným cirkadiánním rytmem, proto je důležité vhodně načasovat podání antipsychotik. Ideální je lék užít večer, aby peak jeho plazmatické koncentrace proběhl v noci. Zásadní jsou i rozdíly v působení léku na jednotlivé receptory. Pokud lékař zahájí léčbu špatně vybraným lékem, může kognitivní deficit prohloubit.
Během přednášky se docent Anders zabýval otázkou, jaké vlastnosti by mělo mít ideální antipsychotikum. „Mělo by být účinné v akutní fázi, účinné v dlouhodobé léčbě, nemělo by způsobovat extrapyramidové příznaky, tardivní dystonii, mělo by být neutrální z hlediska tělesné hmotnosti, ale také by mělo být dostupné,“ shrnul.
V terapii schizofrenie se klade velký důraz na zachování kognitivních funkcí. Lurasidon pozitivně ovlivňuje kognici a výhodně působí na jednotlivé receptory, ať už jde o antagonismus v případě receptorů 5-HT7 a α-adrenergní receptorů, parciální agonismus u receptorů 5-HT1A nebo zanedbatelnou afinitu k muskarinovému systému.
Z výsledků studie porovnávající lurasidon a kvetiapin v parametru zlepšení kognitivního výkonu po 32 měsících terapie je zřejmé, že lurasidon je signifikantněji účinnější. Mechanismus působení těchto látek tedy hraje zásadní roli.
Z provedených studií vyplývá, že užívání antipsychotik je spojeno se změnou tělesné hmotnosti a působením na inzulinovou senzitivitu. „Ukazuje se, že antipsychotika dokáží v časných fázích léčby ovlivnit tak důležitý parametr, jako je inzulinová rezistence. A co víc, my ještě víme, že antipsychotika dokáží ovlivňovat přímo tukovou tkáň, jak hnědou, tak bílou, a zasahují i do takových procesů, jako je tvorba velikosti tukových kapének,“ vysvětlil přednášející.
Podle recentně publikované studie se signifikantně vyšší míra celkového poklesu kognitivního deficitu projevila u pacientů se schizofrenií, kteří současně trpěli metabolickým syndromem, diabetem či hypertenzí. Zajímavé jsou i výsledky metaanalýzy, která ukázala, že lurasidon má oproti brexpiprazolu srovnatelnou účinnost, ale způsobuje nižší hmotnostní přírůstky a vyšší míru redukce plazmatické koncentrace celkového cholesterolu a LDL-c.
„Lurasidon je tedy příkladem účinného a bezpečného antipsychotika s profilem blížícím se ideálnímu antipsychotiku,“ uzavřel své sdělení docent Anders.
(vef)
Zdroj: Anders M. Fundamentální otázky v léčbě schizofrenie a lurasidon. Sympozium Šance pro kvalitnější život s diagnózou schizofrenie, Praha, 18. 10. 2021. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=QIOMg-RkzCA
