Migréna patří mezi primární bolesti hlavy. Typicky začíná jako unilaterální nebo lokalizovaná bolest, která se může postupně rozšířit na celou hlavu. Obvykle trvá od 3 do 72 hodin a pacienta výrazně omezuje v běžném životě. Doprovodnými jevy jsou často fonofobie, fotofobie, nauzea, zvracení. Záchvatu může, ale nemusí předcházet aura (skotomy, fosfeny, parestezie, parézy). Migrenózní záchvaty mají řadu spouštěcích faktorů − např. hormonální změny, alkohol, kouření, stres, fyzickou námahu, léčiva.
Migréna obvykle vzniká v období dospívání, ale může začínat již v dětství nebo časné dospělosti. První výskyt migrény ve středním nebo starším věku je varovným příznakem, že se může jednat o sekundární etiologii a pacient by měl absolvovat neurologické vyšetření. Je vhodné, aby byl neurologem alespoň jednou vyšetřen každý pacient s migrénou. Indikací k tomuto vyšetření je také změna charakteru záchvatů.
Léčbu migrény dělíme na akutní a profylaktickou. V akutní léčbě u záchvatů mírné intenzity obvykle stačí nespecifická antimigrenika (paracetamol, kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika – ibuprofen, indometacin, diklofenak, nimesulid) nebo jejich kombinace, popřípadě spolu s antiemetikem. Všem dospělým pacientům, u nichž selže tento 1. krok v léčbě migrény, je třeba nabídnout specifická antimigrenika – triptany, preskripčně dostupné také pro praktické lékaře. Děti se selháním 1. kroku akutní léčby migrény patří do péče specialisty. Rovněž profylaktickou léčby migrény a podávání biologických přípravků má vést specialista. V současnosti již funguje síť specializovaných center pro bolesti hlavy.
CHS doporučuje stratifikaci pacientů pomocí dotazníku MIDAS. Skóre > 11 odpovídá středně těžké a těžké migréně, která by již měla být léčena specifickými antimigreniky. Při akutním záchvatu by tedy měl pacient co nejdříve sáhnout přímo po triptanu. Triptany by měly být podány, dokud je bolest hlavy ještě mírná, ale nikoliv během aury. Iniciální dávku představuje u všech přípravků 1 tableta. Druhou dávku výrobci nedoporučují užít dříve než za 2 hodiny. K dispozici jsou účinné látky uvedené v následující tabulce.
Tab. Charakteristika jednotlivých triptanů
| sumatriptan |
|
| eletriptan |
|
| zolmitriptan |
|
| naratriptan |
|
Nejsilnějším z triptanů 2. generace je eletriptan. Má rychlý nástup účinku (maximální koncentrace za 30−60 min) a dlouhý biologický poločas (5 hodin), čímž se snižuje riziko relapsu bolesti. Ve srovnání se sumatriptanem má větší biologickou dostupnost. Podle některých studií je účinnější než sumatriptan a zolmitriptan. Nežádoucí účinky jsou málo časté, serotoninový syndrom je zcela raritní komplikací. Ze všech triptanů má eletriptan nejnižší riziko kardiovaskulárních (KV) komplikací (v porovnání se sumatriptanem je zde nižší riziko výskytu kontrakcí koronárních tepen, neboť má mnohem vyšší afinitu k a. meningea media než ke koronárním cévám). Je tedy vhodný i pro pacienty, u kterých není KV onemocnění potvrzeno, ale existuje riziko jeho vzniku později. Při podávání je nutné respektovat kontraindikace:
Eletriptan nemá významné interakce s analgetiky používanými při lehkých záchvatech ani s léčivy pro profylaktickou léčbu migrény. Opatrnosti je potřeba při současném podávání s inhibitory CYP3A4 (např. amiodaron, verapamil, azolová antimykotika, klarithromycin, erytromycin, grapefruitová šťáva, antivirotika) a induktory (např. rifampicin, omeprazol).
(iro)
Zdroje:
1. Migréna. Czech Headache Society, 2021. Dostupné na: http://czech-headache.cz/wp-content/uploads/2021/04/Popis_migréna.pdf
2. Léčba migrény. Czech Headache Society, 2021. Dostupné online: http://czech-headache.cz/lecba-migreny-2
3. SPC Relpax. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC168898.pdf&type=spc&as=relpax-spc
4. Mayans L., Walling A. Acute Migraine Headache: Treatment Strategies. Am Fam Physician 2018; 97 (4): 243−251.
5. Capi M., Curto M., Lionetto L. et al. Eletriptan in the management of acute migraine: an update on the evidence for efficacy, safety, and consistent response. Ther Adv Neurol Disord 2016; 9 (5): 414−423, doi: 10.1177/1756285616650619.
6. Nežádal T. Moderní léčba migrény. Remedia 2018; 28 (5): 468−474.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
