Do dvojitě zaslepeného klinického hodnocení studie fáze III bylo zařazeno 800 standardní terapií předléčených pacientů s kolorektálním karcinomem, kteří byli následně v poměru 2 : 1 randomizováni do ramene s léčbou kombinací trifluridin/tipiracil, nebo k užívání placeba.
Medián celkového přežití (OS) v rameni s aktivní léčbou dosáhl 7,1 měsíce, zatímco v kontrolní skupině to bylo 5,3 měsíce (poměr rizik [HR] 0,68; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,58–0,81; p < 0,001). Medián přežití bez progrese onemocnění (PFS) dosáhl 2,0 měsíce při léčbě trifluridinem a tipiracilem a 1,7 měsíce při léčbě placebem (HR 0,48; 95% CI 0,41−0,57; p < 0,001).
Pro účely exploratorní analýzy prezentované v roce 2019 na kongresu Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) byly pacienti zařazení do studie RECOURSE rozděleni do prognostických skupin. Pacienti s dobrou prognózou měli nízkou nádorovou zátěž (tj. < 3 ložiska metastáz) a méně agresivní onemocnění (dobu od stanovení diagnózy do první metastázy ≥ 18 měsíců). V rámci této skupiny se dále vyprofilovala podskupina s nejlepší prognózou − pacienti bez jaterních metastáz. Skupina s nepříznivou prognózou měla vyšší nádorovou zátěž a agresivnější průběh onemocnění.
V podskupině pacientů s nejlepší prognózou prodloužila aktivní léčba OS o 7,8 měsíce (16,4 vs. 8,6 měsíce; HR 0,47; 95% CI 0,29–0,74) a PFS o 3,5 měsíce (5,4 vs. 1,9 měsíce; HR 0,35; 95% CI 0,24–0,52). Statisticky významný přínos trifluridin/tipiracilu z hlediska OS i PFS byl zjištěn také ve skupině s dobrými prognostickými charakteristikami. Trifluridin/tipiracil prodloužil OS o 2,5 měsíce (9,3 vs. 6,8 měsíce; HR 0,62; 95% CI 0,48–0,81) a PFS o 1,5 měsíce (3,3 vs. 1,8 měsíce; HR 0,39; 95% CI 0,31–0,50; viz obr. 2). PS ECOG 0–1 si během léčby zachovali významně déle pacienti léčení trifluridin/tipiracilem než pacienti s placebem. V mediánu došlo ke zhoršení ECOG PS na stupeň ≥ 2 při aktivní léčbě o 3,1 měsíce později než při podávání placeba (po 7,8 vs. 4,7 měsíce; HR 0,53; 95% CI 0,41–0,69; p < 0,0001).
Z analýzy vyplývá, že staticky lepších výsledků ve smyslu prodloužení OS a PFS je proti kontrolní kohortě při léčbě trifluridin/tipiracilem dosahováno nejen ve skupině s příznivou prognózou, ale i ve skupině s nepříznivými prognostickými charakteristikami. Terapie tímto lékem navíc vedla k udržení dobrého výkonnostního stavu ve všech prognostických skupinách.
Nezáleží tedy na tom, ve které prognostické skupině je pacient zařazen, benefit z léčby trifluridin/tipiracilem má vždy; tento přínos je ovšem ještě výraznější, pokud nemocný vykazuje příznivé prognostické charakteristiky.
Exploratorní analýza studie RECOURSE ukazuje, že trifluridin/tipiracil je účinnou léčbou, která významně prodlužuje mOS a mPFS u všech podskupin pacientů ve 3. linii léčby mCRC, a navíc umožňuje zachování velmi dobrého výkonnostního stavu. Kvalita života je přitom u masivně předléčených pacientů velmi významným parametrem. Největší přínos trifluridin/tipiracilu byl zjištěn u pacientů s nejlepší prognózou. Výsledky však dokládají významný přínos i u pacientů s horší prognózou.
(jam)
Zdroje:
1. Tabernero J., Sobrero A. F., Borg C. et al. Exploratory analysis of the effect of FTD/TPI in patients treated in RECOURSE by prognostic factors. J Clin Oncol 2019; 37 (4_suppl.): 677, doi: 10.1200/JCO.2019.37.4_suppl.677.
2. Mayer R. J., Van Cutsem E., Falcone A. et al. Randomized trial of TAS-102 for refractory metastatic colorectal cancer. N Engl J Med 2015; 372 (20): 1909−1919, doi: 10.1056/NEJMoa1414325.
