Sexuální dysfunkce patří k významným nežádoucím účinkům antidepresiv, které bývají často podceňovány. Pacienti, pokud nejsou přímo dotázáni, o ní totiž mluví jen zřídka. V časopise Journal of Clinical Psychopharmacology byly před časem zveřejněny výsledky metaanalýzy, jejímž cílem bylo zjistit četnost výskytu sexuální dysfunkce spojené s užíváním různých druhů antidepresiv.
Sexuální dysfunkce patří k významným nežádoucím účinkům antidepresiv, které bývají často podceňovány. Pacienti, pokud nejsou přímo dotázáni, o ní totiž mluví jen zřídka. V časopise Journal of Clinical Psychopharmacology byly před časem zveřejněny výsledky metaanalýzy, jejímž cílem bylo zjistit četnost výskytu sexuální dysfunkce spojené s užíváním různých druhů antidepresiv.
Do metaanalýzy byly zařazeny studie, které přímo zkoumaly výskyt sexuální dysfunkce pomocí dotazníků a přímého dotazování u pacientů léčených antidepresivy, kteří před zahájením léčby neměli žádné sexuální problémy. Studie byly vyhledávány s použitím databází MEDLINE, ISI Web of Knowledge a referencí ve vybraných publikacích.
Autoři metaanalýzy zaznamenali signifikantně vyšší výskyt sexuální dysfunkce v porovnání s placebem při užívání následujících léků (léky jsou řazeny podle klesajícího vlivu na výskyt sexuální dysfunkce): sertralin, venlafaxin, citalopram, paroxetin, fluoxetin, imipramin, phenelzin, duloxetin, escitalopram a fluvoxamin. U těchto léků se výskyt sexuální dysfunkce pohyboval od 26 % do 80 % pacientů užívajících jednotlivé přípravky. Žádný rozdíl ve výskytu sexuální dysfunkce nebyl naopak zjištěn u pacientů užívajících lék versus placebo u následujících antidepresiv: moclobemid, agomelatin, amineptin, bupropion, mirtazapin a nefazodon.
Z výsledků metaanalýzy vyplývá, že sexuální dysfunkce spojená s užíváním některých antidepresivních léků představuje významný a dosti častý nežádoucí účinek. Jeho frekvence se však liší v závislosti na konkrétním užívaném přípravku. V každém případě by riziko sexuální dysfunkce jako nežádoucího účinku léčby mělo být vzato do úvahy v běžné klinické praxi při předepisování antidepresiv.
(vek)
Zdroj: Serretti A., Chiesa A. Treatment-emergent sexual dysfunction related to antidepressants: a meta-analysis. J Clin Psychopharmacol. 2009 Jun; 29 (3): 259–66.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
