Systémová farmakoterapie v léčbě bolestí dolní části zad

17. 9. 2018

Bolesti dolní části zad patří mezi nejčastější poruchy pohybového aparátu u dospělé populace. Epizodu výraznějších bolestí totiž během života prodělá 60–90 % jedinců a u řady z nich se obtíže opakují a přecházejí do chronicity. Následující systematický přehled probírá účinnost různých metod farmakoterapie v léčbě bolestí dolní části zad.

Inzerce

Úvod

Bolesti zad se rozdělují podle řady parametrů. V časovém horizontu se jedná o akutní (trvající do 4 týdnů), subakutní (do 3 měsíců) a chronické bolesti zad (déle než 3 měsíce). Dále se rozdělují na specifické a nespecifické. Specifické bolesti zad se diagnostikují na základě jasné patologie v oblasti páteře, například v případě výhřezu ploténky, fraktur nebo zánětlivých či nádorových onemocnění. Nespecifické bolesti, jež tvoří většinu (85 %), nemají jasnou patologii při zobrazovacích vyšetřeních nebo neurofyziologickou poruchu.

Systematický přehled publikovaný v roce 2017 v časopisu Annals of Internal Medicine přezkoumává současné studie zabývající se použitím systémové farmakoterapie v léčbě akutních a chronických radikulárních a neradikulárních bolestí zad.

Metodika a výsledky

Do systematického přehledu byly zahrnuty randomizované studie obsahující informace o bolesti, funkci a škodlivých účincích systémové farmakoterapie v porovnání s placebem nebo jinou metodou terapie. Dva investigátoři hodnotili studie dostupné v několika databázích s datem publikace od ledna 2008 do listopadu 2016.

Nové důkazy nasvědčují tomu, že paracetamol je neúčinný v terapii akutních bolestí dolní části zad, nesteroidní antiflogistika mají v terapii chronických bolestí dolní části zad oproti předchozímu sledování menší účinek, antidepresivum duloxetin je efektivní v terapii chronických bolestí dolní části zad a benzodiazepiny nejsou účinné v terapii radikulárních bolestí. Efektivita opioidů je limitována krátkým trváním studií, ukazuje se však, že mají mírné účinky v terapii chronických bolestí.

Svalová myorelaxancia jsou podle systematického přehledu efektivní v krátkodobé úlevě od bolesti u akutních bolestí dolní části zad. Mezi svalová myorelaxancia se řadí například orfenadrin, který se v infuzních roztocích podává spolu s nesteroidním antiflogistikem diklofenakem. Naopak systémové kortikosteroidy se zdají být v terapii bolestí zad neefektivní.

Závěr

Několik dostupných metod systémové farmakoterapie vykazuje mírné až střední účinky především v krátkodobé úlevě od bolesti dolní části zad. Nové důkazy naznačují, že paracetamol je v terapii akutních bolestí dolní části zad neúčinný a efektivitu naopak prokazují svalová myorelaxancia.

(holi)

Zdroj: Chou R., Devo R., Friedly J. et al. Systemic pharmacologic therapies for low back pain: a systematic review for an American College of Physicians clinical practice guideline. Ann Intern Med 2017 Apr 4; 166 (7): 480–492, doi: 10.7326/M16-2458.

Štítky
Anesteziologie a resuscitace Chirurgie všeobecná Neurologie Ortopedie Sestra Traumatologie Urgentní medicína
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se