Ani na začátku 21. století není v zemích s rozvinutým zdravotnictvím u třetiny až poloviny pacientů dobře tlumena pooperační bolest. Zvyšující se počet operačních zákroků a související finanční náklady vedou k potřebě optimalizace léčby pooperační bolesti. Nezávisle na typu operace je zmírnění pooperační bolesti spojeno s časnou mobilizací, zkrácením hospitalizace, snížením nákladů na hospitalizaci a s větší spokojeností pacienta. Hlavním cílem je minimalizace dávky analgetik, omezení vedlejších účinků a snížení podávání opioidů při zachování dostatečné analgezie.
Léčba pooperační bolesti je multidisciplinární týmový úkol. Vyžaduje koordinovaný plán požadovaných klinických výsledků, který zohledňuje návaznost péče při přesunech pacienta mezi jednotlivými klinickými pracovišti. Tento plán by měl vycházet z individualizovaného přístupu, nikoliv z podávání fixních dávek jednotně doporučených přípravků. Individualizace léčby pooperační bolesti je založena na posouzení rozsahu chirurgického výkonu, zdravotního, fyzického a psychického stavu daného pacienta, na jeho věku, míře úzkosti a strachu, odpovědi na dříve podávaná analgetika, ale i na osobních preferencích. Adekvátní zmírnění pooperační bolesti se sníženou potřebou opioidů bylo prokázáno u multimodálního přístupu. Významnou úlohu v rámci plánu pooperační analgezie hrají zdravotní sestry, které zajišťují 24hodinou kontrolu pacienta.
V roce 2007 byl na základě medicíny založené na důkazech vytvořen koncept tzv. „fast-track surgery“. Řada mezinárodních kohortových randomizovaných studií a metaanalýz ukázala, že tento koncept u různých chirurgických výkonů zlepšuje zotavení pacientů po operaci, zkracuje hospitalizaci a snižuje morbiditu (nikoliv morbiditu specifickou pro danou operaci). Přesto není jeho implementace do klinické praxe dostatečná. Jeho hlavními principy jsou:
Adekvátní analgetická terapie je základní součástí mezioborového rehabilitačního programu, jehož cílem je optimalizace pooperační péče o pacienty. Hlavními principy jsou individualizace a multimodální přístup.
(zza)
Zdroje: 1) Kolettas A. et al. Postoperative pain management. J Thorac Dis. 2015 Feb; 7 (Suppl 1): S62–72. 2) Hayes K., Gordon D. B. Delivering quality pain management: the challenge for nurses. AORN J. 2015 Mar; 101 (3): 327–37. 3) Devin C. J., McGirt M. J. Best evidence in multimodal pain management in spine surgery and means of assessing postoperative pain and functional outcomes. J Clin Neurosci. 2015 Mar 9. [Epub ahead of print]. 4) Kehlet H., Wilmore D. W. Evidence-based surgical care and the evolution of fast-track surgery. Ann Surg. 2008 Aug; 248 (2): 189–98. 5) Grigoras I. Fast-track Sumery. Jurnalul de Chirurgie, Iasi. 2007; 3 (2): 89–91. 6) Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. DOPORUČENÉ POSTUPY DIAGNOSTIKY A TERAPIE. 2008
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
