Fixní kombinace diklofenak/orfenadrin versus paracetamol v analgetické terapii po totální endoprotéze kyčelního kloubu

Úvod

Totální náhrada kyčelního kloubu patří mezi nejčastější a nejefektivnější ortopedické výkony; snižuje bolestivost a zlepšuje funkci kyčelního kloubu. Nejčastější indikací k implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu je primární osteoartróza. Vzhledem k rozsahu výkonu je časné pooperační období asociováno s bolestí středně silné až silné intenzity. Z tohoto důvodu je nutná dostatečná analgetická terapie během hospitalizace, jejímž cílem je omezení dyskomfortu pacientů a možnost zahájení časné intenzivní rehabilitace.

Mezi často využívané léky v analgetické terapii patří nesteroidní antiflogistika podávaná intravenózně. Cílem prezentované studie bylo ozřejmit, zda kombinace nesteroidního antiflogistika diklofenaku a centrálního myorelaxans orfenadrinu vykazuje vyšší analgetickou účinnost než monoterapie neopioidním analgetikem paracetamolem.

Metodika, průběh a cíle studie

Do prospektivní randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie bylo zahrnuto 100 pacientů, kteří podstoupili implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu ve spinální anestezii.

Pacienti byli rozděleni do tří skupin: První skupina po dokončení operačního výkonu podstoupila infuzní terapii fixní kombinací diklofenaku v dávce 75 mg a orfenadrinu v dávce 30 mg (skupina N; n = 34). Druhá skupina podstoupila infuzní terapii paracetamolem v dávce 1 g (skupina P; n = 34). Třetí skupina dostávala placebo (skupina C; n = 32). Doba aplikace jedné infuzní terapie přesahovala 90 minut, analgetika byla podávána každých 6 hodin, do maximální denní dávky 4 g paracetamolu a 150 mg diklofenaku a 60 mg orfenadrinu během prvních 24 hodin po operaci.

Mezi primární cíle studie patřily hodnocení bolestivosti podle skóre na vizuální analogové škále (VAS), konzumpce morfinu jako záchranné medikace a spokojenost pacientů po 24 hodinách od výkonu. Mezi sekundární cíle studie patřily měření pooperačních krevních ztrát a výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků terapie.

Výsledky

Mezi jednotlivými skupinami nebyl nalezen signifikantní rozdíl v rámci demografických údajů, doby trvání výkonu, pooperačních krevních ztrát a výskytu gastrointestinálních nežádoucích účinků. Signifikantní rozdíl však byl pozorován v parametru konzumpce morfinu po dobu 24 hodin od výkonu: ve skupině N 6,17 ± 5,61 mg, ve skupině P 11,41 ± 5,69, ve skupině C 28,81 ± 9,32 (p = 0,000). Obdobný signifikantní rozdíl byl pozorován i v rámci satisfakce s léčbou – nejvíce spokojení byli pacienti ve skupině N, následovaní skupinou P, nejméně spokojení byli nemocní užívající placebo, tedy skupina C.

Hodnoty skóre VAS byly po dobu 24 hodin nejnižší ve skupině užívající fixní kombinaci diklofenak/orfenadrin: Po prvních 4 hodinách od výkonu ve skupině N 2,92 ± 1,34, ve skupině P 3,97 ± 1,36 a ve skupině C 4,59 ± 1,47. Po 24 hodinách od výkonu ve skupině N 2,60 ± 1,21, ve skupině P 3,29 ± 1,18 a ve skupině C 4,15 ± 1,32 (p < 0,05).

Závěr

Z výsledků studie vyplývá, že fixní kombinace diklofenaku a orfenadrinu vykazuje větší účinnost v analgetické terapii po totální endoprotéze kyčelního kloubu než terapie paracetamolem nebo placebem.

(holi)

Zdroj: Grecu I., Muresan A., Nicolau M., Grintescu I. Diclofenac/orphenadrine versus paracetamol for analgesia after total hip arthroplasty. Eur J Anaesthesiol 2006; 23: 236–237, A-917.