Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?
    Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku
    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Mazová zátka a její řešení
    Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    3
    Klinická onkologie
    2026:Číslo 3
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaLéčba bolesti v onkologii
Z medicíny

Bukálně podávaný fentanyl v léčbě průlomové bolesti u onkologických pacientů

Téma: Léčba bolesti v onkologii
18. září 2017
4 min čtení

U vysokého procenta pacientů s jinak kontrolovanou chronickou nádorovou bolestí se objevují přechodné exacerbace bolesti (průlomová bolest, breakthrough pain). Za nejvhodnější léčbu těchto akutních atak bolesti se u pacientů užívajících udržovací terapii opioidy považuje transmukózně aplikovaný fentanyl.

Průlomová bolest

Průlomová bolest je pojem, který se v literatuře poprvé objevil před více než 25 lety. Je definována jako přechodné vzplanutí bolesti, které přichází spontánně nebo je vyvoláno působením specifického předvídatelného či nepředvídatelného faktoru, a to i přes jinak relativně stabilní kontrolu bazální bolesti. V době diagnózy nádorového onemocnění je přítomná až u 30–40 % pacientů, v době aktivní léčby u 50–70 % a v terminální fázi nemoci u 70–80 % pacientů.

Reklama

Průlomová bolest se dle vyvolávající příčiny a předvídatelnosti dělí na spontánní a incidentální. Incidentální průlomová bolest může být volní (chůze, denní aktivity a jiné), mimovolní (kašel, kýchání, defekace, škytavka) a procedurální. Procedurální bolest (v přímé souvislosti s onkologickou léčbou) lze nalézt u 11–35 % epizod průlomové bolesti. V průzkumu provedeném na 1000 onkologických pacientů jich 44 % uvádělo incidentální bolest, 41,5 % spontánní a 14,5 % oba typy. Incidentální, ale i spontánní průlomová bolest může být u části epizod předvídatelná a předvídatelnost je jedním z faktorů ovlivňujících úspěšnost terapie průlomové bolesti.

Reklama

Léčba průlomové bolesti

Léčba průlomové nádorové bolesti musí být komplexní, je třeba řešit bolest bazální a souběžně s tím akutní exacerbace. K léčebným postupům patří optimalizace využití onkologické léčby, farmakoterapie (opioidy, neopioidní analgetika, vlastní léky na průlomovou bolest) a nefarmakologické postupy.

Pro průlomovou bolest je charakteristický rychlý nástup (v řádech sekund až jednotek minut), vysoká intenzita a krátké trvání bolesti (od 15–30 do 60 minut). Asi 60 % pacientů udává 1–3 epizody průlomové bolesti denně. Tento časový průběh průlomové bolesti znemožňuje dostatečnou kontrolu pomocí běžných perorálně podávaných opioidů, jako je morfin, které mají pomalý nástup a příliš dlouhou dobu trvání účinku. Optimální lék pro léčbu průlomové bolesti má mít rychlý a relativně krátkodobý účinek, minimum nežádoucích účinků a malé riziko lékových interakcí. 

Dle doporučení České onkologické společnosti ČLS JEP se podle charakteru a trvání průlomové bolesti volí jedna z následujících strategií léčby:

  1. Zvýšení dávky základní analgetické medikace.
  2. Podání záchranné dávky neopioidního analgetika. Nevýhodou je poměrně pomalý nástup účinku (u perorálních forem za 20–40 minut) a při opakovaném podání riziko překročení denních bezpečných dávek.
  3. Podání záchranné dávky opioidů. Velikost jednotlivé záchranné dávky je individuální, obvykle však v rozmezí 5–15 % celkové denní dávky. Při parenterálním podání (i. v., s. c.) nastupuje analgetický účinek za 3–10 minut. Při perorálním podání opioidů (např. tramadol kapky, morfin tbl. s rychlým uvolňováním) účinek nastupuje po 20–40 minutách, maxima dosahuje až za 60 minut a trvá 4–6 hodin. U velmi krátkých epizod průlomové bolesti, v délce několika minut až půl hodiny, nejsou perorální lékové formy účinné. U pacientů dlouhodobě léčených silnými opioidy je v této situaci indikované podání preparátů transmukózního fentanylu (TMF). Účinná dávka TMF se musí titrovat individuálně, neboť není v korelaci s celkovou denní dávkou opioidů.

Transmukózní lékové formy fentanylu

Fentanyl je syntetický lipofilní opioid, může se velmi rychle absorbovat sliznicí, a rychle tedy proniká do krevního oběhu. Fentanyl je asi 80–100× silnější než morfin a má výraznou selektivitu k μ‑opioidním receptorům. Nástup účinku je při transmukózním podání v rozmezí 5–15 minut a délka trvání účinku 1–4 hodiny. V České republice jsou pro léčbu průlomové bolesti dostupné fentanylové transmukózní přípravky ve formě intranazálního spreje, sublingválních tablet, bukálních tablet a bukálního filmu. Volba jednotlivých forem transmukózního fentanylu (intranazální sprej, bukální tablety nebo film a sublingvální tablety) záleží na rozhodnutí lékaře, celkovém klinickém kontextu a individuálních preferencích pacienta.

Fentanylové transmukózní přípravky jsou indikované k léčbě průlomové bolesti pacientů s nádorovým onemocněním, kteří již užívají opioidy v terapii základní bolesti v ekvivalentu nejméně 60 mg morfinu denně (odpovídá 25 µg/hod. fentanylu transdermálně, 30 mg/den oxykodonu, 8 mg/den hydromorfonu nebo ekvianalgetické dávce jiného opioidu).

Fentanyl ve formě bukálních tablet

Bukální tablety s obsahem fentanylu byly schváleny pro léčbu průlomové bolesti v roce 2006 v USA a 2008 v Evropě. Fentanyl v bukálních tabletách využívá technologii efervescentní reakce, která zvyšuje rychlost a rozsah absorpce fentanylu sliznicí dutiny ústní. Přechodné změny pH doprovázející efervescentní reakci mohou optimalizovat rozpouštění (při nižším pH) a průnik membránou (při vyšším pH). Díky těmto synchronizovaným změnám pH se větší část fentanylu vstřebá sliznicí dutiny ústní a menší je polknuta a absorbována gastrointestinálním traktem. Farmakokinetika se ve studii u pacientů s mukozitidami dutiny ústní neměnila, k rozpuštění došlo do 30 minut a hodnoty tmax a cmax se nelišily od těchto hodnot u pacientů bez postižení sliznic.

Klinická účinnost

V klinických studiích byla prokázána statisticky i klinicky signifikantní úleva od bolesti. Při srovnání s placebem prokázal fentanyl v bukálních tabletách signifikantní snížení sumy PID (pain intensity difference – rozdíl intenzit bolesti) během 60 minut (SPID0–60) a PID od 10. minuty, signifikantní vzestup úlevy od bolesti od 10. minuty a mírné, ale klinicky relevantní zmírnění intenzity bolesti od 5. a 15. minuty.

Aplikace a dávkování

Bukální tableta se po vyjmutí z blistru okamžitě celá vkládá do dutiny ústní (nedaleko stoličky mezi tvář a dáseň). Tableta se nesmí cucat, kousat ani polykat a je potřeba ji udržet v dutině ústní po dobu, která umožní rozpad tablety, což je obvykle 14–25 minut. Alternativně může být tableta umístěna pod jazyk.

Bukální tablety jsou k dispozici v dávkách 100 µg, 200 µg, 400 µg, 600 µg a 800 µg. Protože potřebná dávka není v korelaci s celkovou denní dávkou opioidů, měla by být individuálně titrována. Výchozí dávka by měla činit 100 mikrogramů a podle potřeby se postupně navyšuje. Při titraci lze po užití dávky, pokud nedojde do 30 minut k úlevě od bolesti, užít další tabletu. Do dávky 400 µg lze dávku pro následnou epizodu průlomové bolesti vždy zdvojnásobit, od 600 µg by měla být podávána přídavná dávka o síle 200 µg. K léčbě jednotlivé epizody průlomové bolesti by se neměly používat více než 2 tablety (s výjimkou titrací, kdy se používají až 4 tablety). Před léčbou další epizody průlomové bolesti by měli pacienti počkat nejméně 4 hodiny.

Závěr

Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů nádorového onemocnění. Její léčba je nedílnou součástí onkologické péče. Cílem je, aby bolest pacienta neomezovala v jeho aktivitách a negativně neovlivňovala jeho prožívání. Transmukózní léková forma fentanylu představuje významný pokrok v terapii průlomové bolesti a je důležitou součástí komplexního plánu onkologické léčby. Pro maximalizaci účinku a plnou spokojenost pacienta s léčbou bolesti je třeba respektovat základní pravidla terapie bazální bolesti a jejích akutních exacerbací. Odeslání nemocného na specializované pracoviště léčby bolesti je nezbytné v případě nedostatečné odpovědi na analgetickou léčbu.

(blu)

Zdroje:

  1. Sochor M. Transmukózní fentanyl v léčbě průlomové bolesti u pacientů s nádorovými chorobami. Remedia 2016; 2: 148–153.
  2. Mercadante S., Portenoy R. K. Breakthrough cancer pain: twenty-five years of study. Pain 2016; 157 (12): 2657–2663.
  3. Farmakoterapie nádorové bolesti. Modrá kniha České onkologické společnosti, 23. aktualizace. ČOS 2017: 201–208. Dostupné na: www.linkos.cz/files/modra-kniha/16.pdf
  4. SPC Effentora buc. tbl. Online. Dostupné na: www.ema.europa.eu/docs/cs_CZ/document_library/EPAR_-_Product_Information/human/000833/WC500020930.pdf
  5. National Comprehensive Cancer Network (NCCN). Practice guidelines in oncology. Adult cancer pain, version 2.2017. Dostupné na: www.nccn.org
  6. Vrba I. Současné možnosti ovlivnění chronické bolesti. Remedia 2017; 1: 69–77.

Tagy:

OnkologieAlgeziologie

Populární články

TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicínyTéma měsíce
Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025
Dezorientace, zmatenost, halucinace, odtržení od reality - delirium je náhlý a závažný stav, který přináší mnoho rizik. U již hospitalizovaných pacientů však často zůstává neodhalen. To může změnit model umělé inteligence vyvinutý vědci z Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
Z medicínyTechnologieLifestyle
AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
V rušném nemocničním provozu může jediné nepozorné kliknutí na e-mail způsobit řetězovou reakci: výpadek systémů, narušení péče i únik citlivých údajů tisíců pacientů. Jen v roce 2023 došlo v důsledku kybernetických útoků zaměřených na zdravotnický sektor k únikům dat u více než 167 milionů osob.
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025
Podle časopisu BMJ Global Health chybělo ve světovém zdravotnictví v roce 2020 přibližně 15 milionů zdravotnických pracovníků. Ačkoliv se do roku 2030 očekává pokles tohoto čísla na 10 milionů, zůstávají výrazné regionální rozdíly. Mezi důsledky patří zpožděná diagnostika, přetížení zdravotnických systémů a větší riziko komplikací v důsledku nedostatečné péče. Mohou s řešením těchto problémů efektivně a bezpečně napomoci moderní technologie?
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?

Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?

15. června 2026
15. června 2026
V moderní psychiatrii je vysoká míra komorbidity spíše pravidlem než výjimkou. Pacienti s úzkostnými poruchami často trpí depresí, obvyklé jsou i psychiatrické komorbidity doprovázející zneužívání návykových látek. Dosavadní diagnostické manuály (DSM-5 či MKN-11) však tyto stavy striktně oddělují. Nejnovější rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise Nature loni v prosinci přinesla dosud nejdetailnější pohled na genetické pozadí 14 klíčových psychiatrických diagnóz. Potvrzuje, že biologické hranice mezi nimi jsou mnohem prostupnější, než jsme si mysleli.
Z medicíny
Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

12. června 2026
12. června 2026
Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.
Z medicíny
Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Arteriální hypertenze představuje jeden z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) onemocnění, přesto její kompenzace zůstává nedostatečná – dle odhadů jí trpí přibližně 1,4 miliardy lidí, přičemž pouze menšina dosahuje cílových hodnot krevního tlaku (TK). Jedním z hlavních důvodů je omezená výpovědní hodnota měření TK v ordinaci. Do popředí se proto dostává domácí monitorování TK, které umožňuje přesnější hodnocení skutečných hodnot a efektivnější vedení léčby. Současné důkazy naznačují, že právě měření mimo zdravotnické zařízení by mělo hrát klíčovou roli v managementu hypertenze.
Z medicíny
Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Je známo, že cirkadiánní výkyvy tepové frekvence (TF) souvisejí s kardiovaskulárním (KV) zdravím. Riziková je především absence dostatečného nočního poklesu TF. Tu lze účinně řešit pomocí betablokátorů (BB). Jaké důsledky má chybějící kompenzace TF během noci, ukazuje řada studií.
Z medicíny
Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

11. června 2026
11. června 2026
S rostoucí prevalencí diabetu nabývá na významu prevence jeho chronických komplikací. Hyperglykémie spouští v sítnici řadu metabolických drah, jež vedou k nevratnému poškození cévní stability a integrity hematoretinální bariéry. Diabetická retinopatie (DR) však nepředstavuje jen izolované poškození cév, ale probíhá zde komplexní kaskáda dějů. Porozumění mechanismům jejího vzniku je zásadní pro včasné rozpoznání rizika, správné sledování pacientů i orientaci v nových vědeckých poznatcích.
Z medicíny
Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

11. června 2026
11. června 2026
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? Co se děje s logickým uvažováním ve stresu? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech vědeckých koutů odpovídá čerstvá porce „jednohubek“.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Z medicíny
Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025
Z medicínyLifestyleTéma měsíce
Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025
Z medicíny
Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicínyLifestyleTéma měsíce
Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025
Přihlásit