Vlivem záměny léčivého přípravku provedené z jiných než léčebných důvodů (non-medical switching) na výsledky léčby se zabývala studie amerických autorů zveřejněná v létě 2016 v časopisu Current Medical Research and Opinion.
Non-medical switching je náhrada užívaného léčivého přípravku jiným přípravkem obsahujícím chemicky odlišnou účinnou látku (tedy ne generikem), od kterého se však očekává podobný léčivý účinek, provedená z jiných důvodů, než jsou nedostatečná klinická účinnost či nepřítomnost odpovědi na léčbu, výskyt vedlejších účinků nebo špatná adherence k léčbě. Non-medical switching bývá často použit ve snaze snížit náklady na léčbu. Náhradou léčivého přípravku podobným je možné snížit cenu předepisovaných léků, ale zároveň také nechtěně ovlivnit klinický a ekonomický výsledek léčby, celkové využití zdravotnických zdrojů a chování pacienta ve vztahu k užívání léčiv (medication-taking behavior).
V databázích Medline a Web of Science byly vyhledány studie zaměřené na záměny léčivých přípravků provedené z jiných než léčebných důvodů, které byly publikované od ledna 2000 do prosince 2015, bylo do nich zařazeno ≥ 25 pacientů a hodnotily více než jeden z těchto výsledných parametrů: klinický výsledek, ekonomický výsledek (náklady na léčbu nebo ošetření nezahrnující cenu sledovaného přípravku), využití zdrojů (například návštěva lékaře či pohotovosti, hospitalizace) a chování pacienta ve vztahu k užívání léčiv (adherence, perzistence nebo ukončení léčby). Z analýzy byly vyloučené studie hodnotící generickou substituci originálního přípravku, změny v lékové formě či způsobu podání a ty, které hodnotily dočasnou změnu léčby (například během hospitalizace).
Vztah mezi výsledkem a změnou léčby byl hodnocen jako pozitivní, pokud došlo ke statisticky významnému zlepšení, jako negativní, pokud došlo ke statisticky významnému zhoršení, nebo jako neutrální, pokud nebyla zjištěna statisticky významná změna. Bylo vybráno 29 studií s celkem 253 795 pacienty (medián 661, rozmezí 31–102 076) s mediánem sledování 180 dní (rozmezí 14–390 dní).
Celkem bylo získáno 96 výsledků (60,4 % klinických, 21,9 % využití zdrojů, 13,5 % ekonomických a 4,2 % chování pacienta ve vztahu k užívání léčiv). Nejvíce studií (n = 18; 62,1 %) sledovalo převedení pacientů na jiný přípravek u léčby kardiometabolických onemocnění (hypertenze, hyperlipidémie či diabetes), ostatní pak u terapie onemocnění spojených s poruchami imunity (n = 4; 13,8 %), léčby zaměřené na snížení žaludeční acidity (n = 3; 10,3 %), terapie psychiatrických onemocnění (n = 2; 6,9 %), hormonální substituční terapie (n = 1; 3,4%) a léčby bolesti (n = 1; 3,4 %). Celkem 10 studií bylo provedeno u pacientů se stabilizovaným či dobře kontrolovaným onemocněním, u 19 studií toto nebylo zdokumentováno.
Výsledný vztah mezi provedenou změnou léčby a sledovanými výsledky byl častěji negativní (33,3 %) nebo neutrální (55,2 %) než pozitivní (11,5 %). Při stratifikaci podle druhu výsledku byl non-medical switching negativně spojen s klinickým a ekonomickým výsledkem, využitím zdrojů a s chováním pacienta ve vztahu k užívání léčiv (ve 20,7 %, 69,2 %, 38,1 % a 75,0 % případů). Pozitivní spojení bylo zjištěno pouze v 17,2 % případů pro klinický a ve 4,8 % případů pro ekonomický výsledek.
V podskupině pacientů se stabilizovaným či dobře kontrolovaným onemocněním bylo získáno 32 výsledků, z nichž 68,8 % bylo spojeno se změnou léčby negativně a 31,3 % neutrálně. V podskupině bez dokumentované stability onemocnění měla změna léčby na výsledné parametry negativní vliv v 15,6 % případů, neutrální v 67,2 % a pozitivní v 17,2 % případů z celkového počtu 64 výsledků.
Mezi záměnou léčivého přípravku z jiných než léčebných důvodů a výsledky léčby byl celkově častěji zjištěn negativní nebo neutrální než pozitivní vztah. V podskupině pacientů se stabilizovaným či dobře kontrolovaným onemocněním byl non-medical switching spojen převážně s negativními důsledky.
(blu)
Zdroj: Nguyen E. et al. Impact of non-medical switching on clinical and economic outcomes, resource utilization and medication-taking behavior: a systematic literature review. Curr Med Res Opin 2016 Jul; 32 (7): 1281−1290, doi: 10.1185/03007995.2016.1170673.
