Revmatologické konzilium je často důležitým prvkem diagnostiky bolesti na hrudi. Bolest může vycházet z hrudní stěny, ale toto zdání může být i falešné.
Bolest na hrudi je závažný příznak, který může mít také život ohrožující příčinu. Proto vyžaduje velmi pečlivé a často urgentní vyšetření. Pokud interní vyšetření neodhalí zjevnou příčinu obtíží, jedna z dalších otázek, které nastávají, směřuje k revmatologovi: Není příčinou bolesti hrudní stěna?
Hrudní stěna je častou příčinou bolestí na hrudi, podle odhadů je to v primární péči cca 20−45 % případů těchto bolestí.
a) Běžné příčiny:
b) Méně běžné příčiny:
a) Běžné příčiny:
b) Méně běžné příčiny:
Při diagnostice je třeba stále myslet na možnost, že bolest způsobuje závažné vnitřní onemocnění. Samotná palpační citlivost nebo bolestivost při pohybu ještě neznamená, že příčina obtíží je v hrudní stěně.
Základními nástroji zůstávají anamnéza a důkladné fyzikální vyšetření. Přesná lokalizace zdroje bolesti je přitom nezbytná. Při fyzikálním vyšetření se zaměřujeme především na žebra, hrudní stěnu a C, Th i L páteř a svalstvo v jejím okolí. Cílem je nalézt citlivé místo nebo aktivní či pasivní pohyby, které bolest produkují (je třeba vyšetřit flexi, extenzi, laterální flexi i rotaci).
Palpujeme vždy kostochondrální skloubení, sternum, žebra a hrudní obratle, ze svalů mezižeberní, paraspinální, trapezius a prsní svaly. Přitom volíme systematický postup, aby byl hrudník vyšetřen ve všech obratlových úrovních i vertikálních čarách. Důležité je i zhodnocení bolestivosti při nádechu, při kašli a také při pohybu krkem a pažemi. Při pátrání po revmatické nemoci neopomíjíme vyšetření kůže a očí.
(pez)
Zdroj: Winzenberg T., Jones G., Callisaya M. Musculoskeletal chest wall pain. Aust Fam Physician 2015; 44 (8): 540−544.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
