Inhibitor Janusovy kinázy tofacitinib je schválen pro léčbu pacientů s revmatoidní artritidou. Přinášíme post hoc analýzu z dlouhodobých prodloužení klinických studií, která hodnotí účinnost a bezpečnost tofacitinibu v monoterapii i v kombinaci, a to včetně případů převádění pacientů mezi těmito terapeutickými režimy.
Do analýzy byla zahrnuta souborná data ze dvou otevřených dlouhodobých prodloužení klinických hodnocení (dosud běžící studie ORAL Sequel, data ke 14. 1. 2016, a japonské studie NCT00661661). Bezpečnost terapie byla zhodnocena za období 96 měsíců.
Pro hodnocení účinnosti bylo použito hodnocení zlepšení stavu onemocnění dle kritérií American College of Rheumatology (ACR20/50/70), změna aktivity onemocnění ve 28 kloubech a rychlost sedimentace erytrocytů [DAS28-4(ESR)], index klinické aktivity onemocnění (CDAI) a hodnocení funkčních schopností pomocí dotazníku HAQ-DI (Health Assessment Questionnaire – Disability Index). Dosažení remise a nízké aktivity onemocnění bylo hodnoceno podle DAS28-4(ESR) a CDAI.
Léčbu podstoupilo celkem 4967 pacientů s revmatoidní artritidou, z nichž 35,4 % zahájilo monoterapii (tofacitinib 5 či 10 mg 2× denně) a 64,6 % kombinovanou léčbu (tofacitinib a konvenční syntetická chorobu modifikující léčiva [csDMARDs], např. methotrexát). 2,6 % pacientů bylo v průběhu studie převedeno z monoterapie na kombinovanou léčbu a 7,1 % pacientů přešlo z kombinované léčby na monoterapii tofacitinibem.
87,8 % pacientů, kteří zahájili monoterapii, zůstalo po celou dobu studie v tomto režimu. Pro kombinovanou léčbu to bylo 82,0 % pacientů, v obou skupinách zůstala účinnost terapie zachována. Vysazení léčby kvůli nežádoucím příhodám v období během 30 dnů po změně terapeutického režimu bylo pozorováno u 0,8 % pacientů, kteří přešli na kombinovanou léčbu, a 0,9 % pacientů, kteří přešli na monoterapii.
Celková četnost výskytu závažných nežádoucích příhod při léčbě tofacitinibem v dávce 5 mg, resp. 10 mg 2× denně přepočtená na 100 pacientoroků (IR) dosahovala u pacientů na monoterapii 9,42, resp. 8,41 a u pacientů na kombinované léčbě 8,36, resp. 10,75. IR vysazení léčby kvůli nežádoucím příhodám pak činila 7,13, resp. 6,06 pro monoterapii a 7,82, resp. 8,06 pro kombinovanou léčbu. Ve všech případech se intervaly spolehlivosti odhadu IR překrývaly.
Graf: Poměr pacientů, kteří dosáhli remise podle hodnocení indexu klinické aktivity onemocnění (CDAI ≤ 10)
Dávkování tofacitinibu: 5 mg 2× denně (zelená), 10 mg 2× denně (modrá). Chybové úsečky odpovídají střední chybě průměru (SE). Počty pacientů, kteří dosáhli daného časového bodu hodnocení, jsou uvedeny pod grafem.
Účinnost léčby tofacitinibem v monoterapii i kombinaci s csDMARDs byla zachována po dobu až 72 měsíců. Bezpečnost léčby byla u obou terapeutických režimů konzistentní po dobu 96 měsíců. Převádění pacientů mezi jednotlivými terapeutickými režimy bylo minimální.
(este)
Zdroj: Fleischmann R., Wollenhaupt J., Takiya L. et al. Safety and maintenance of response for tofacitinib monotherapy and combination therapy in rheumatoid arthritis: an analysis of pooled data from open-label long-term extension studies. RMD Open 2017; 3: e000491, doi: 10.1136/rmdopen-2017-000491.
