V hledáčku autorů recentní metaanalýzy se ocitá bezpečnost biologické léčby revmatoidní artritidy: Existuje nějaký rozdíl mezi monoklonálními protilátkami a solubilním receptorem pro TNF-α co do infekčních komplikací?
Cílená (biologická) léčba revmatoidní artritidy představuje inhibici TNF-α. Tento cytokin hraje důležitou roli v obranyschopnosti organismu, proto patří infekce mezi nejčastější a očekávané nežádoucí účinky léčby. Dostupné práce naznačují lehce vyšší riziko infekčních komplikací u monoklonálních protilátek (infliximab, adalimumab) ve srovnání s léčivy ze skupiny chorobu modifikujících antirevmatik (DMARDs), ale i při srovnání se solubilním receptorem pro TNF-α (etanercept).
Dosud není k dispozici dvojitě slepá kontrolovaná studie přímo srovnávající bezpečnost jednotlivých účinných látek v cílené léčbě revmatoidní artritidy. V roce 2017 však byla publikována metaanalýza dostupných observačních studií zaměřená na výskyt infekcí při léčbě inhibitory TNF-α.
Po zhodnocení 609 nalezených prací bylo do samotné analýzy zařazeno celkem 12 studií konkrétně uvádějících nežádoucí účinky cílené léčby revmatoidní artritidy. Celkem tak analýza zahrnuje 24 656 pacientů, z nichž 15 189 bylo léčeno monoklonální protilátkou a 9 467 solubilním receptorem. Soubor pacientů je poměrně homogenní, nejvýznamnější heterogenitu představuje konkomitantní terapie − např. podíl pacientů užívajících současně kortikosteroidy kolísal v jednotlivých studiích od 18 do 93 %.
Solubilní receptor TNF (etanercept) vykazoval nižší incidenci infekčních nežádoucích účinků ve srovnání s monoklonálními protilátkami, relativní riziko činilo 0,66 (p < 0,00001).
Dále se autoři zaměřili na závažné infekce splňující alespoň jedno z kritérií:
U těchto vážných infekčních komplikací byl etanercept opět bezpečnější ve srovnání s monoklonálními protilátkami, relativní riziko činilo 0,63 (p = 0,04), nicméně zde je třeba přihlédnout k významné heterogenitě studií, a tudíž k jisté statistické chybě. Při konkrétním srovnání etanercept vs. adalimumab byl výsledek obdobný a statisticky významný, při analýze etanercept vs. infliximab výsledek nedosáhl statistického významu.
Dále byla hodnocena incidence tuberkulózy, jež se ukázala opět ve prospěch etanerceptu. Relativní riziko činilo 0,19 (p = 0,003) a jednalo se o statisticky významný výsledek s malou chybou.
Ve srovnání s monoklonálními protilátkami vykazoval solubilní receptor nižší riziko tuberkulózy a infekčních komplikací všeobecně. Nicméně u závažných infekcí není možné učinit jednoznačný závěr vzhledem k vysoké heterogenitě analyzovaných studií a možnému zatížení publikační systematickou chybou. Proto je potřeba provést další dobře navržené dlouhodobé prospektivní studie.
(thr)
Zdroj: Liao H., Zhong Z., Liu Z., Zou X. Comparison of the risk of infections in different anti-TNF agents: a meta-analysis. Int J Rheum Dis 2017, doi: 10.1111/1756-185X.12970 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
