Nová vyšetřovací metoda pro revmatickou ruku

Limity stávajících diagnostických postupů

Diagnostika časné revmatoidní artritidy není snadná. Fyzikální vyšetření a skiagram jsou normální, přestože už v kloubech může být ztluštělá synovie, drobné výpotky v synoviálních dutinách, drobné kostní eroze, hypervaskularizace i plně vyjádřený aktivní zánět. Proto tyto léze označujeme za subklinické. K jejich objektivizaci nám mohou pomoci ultrazvukové vyšetření a magnetická rezonance.

Nyní se však objevila další metoda, která vhodně doplní stávající radiodiagnostická vyšetření, a to fluorescenční spektroskopie.

Princip a výhody fluorescence

Podstatou fluorescence jsou energetické změny elektronů. Elektrony jsou schopny přijímat energii prostřednictvím fotonů a pak ji zase vydávat – například ve formě tepla, ale také světla. Tuto světelnou emisi dělíme na fosforescenci, která trvá v řádu sekund po absorpci, a fluorescenci, která je daleko kratší – trvá jen několik nanosekund. Trvání světelné emise, absorpční energie a emisní energie hrají klíčovou roli v identifikaci molekul.

Už z fyzikální podstaty fluorescence je patrné, že vyšetření bude velice rychlé, a právě rychlost je jedním z faktorů, které určují využitelnost vyšetřovacích metod v rutinní praxi. Má ovšem pouze prognostickou hodnotu a nemůže být použito k hodnocení aktivity nemoci v daném období. To je doménou magnetické rezonance a ultrazvuku. Ty jsou však spojené s časovou prodlevou a náklady, zatímco fluorescenční spektroskopii lze provádět komfortně během vyšetření v ordinaci revmatologa.

Ruka jako nejlepší kandidát

Obzvláště výhodnou lokalitou pro uplatnění fluorescenční spektroskopie je ruka. Její klouby jsou lokalizovány blízko sebe, což umožňuje naráz excitovat jejich molekuly a poté detekovat fluorescenci. Tkáňové léze jsou z fyzikálního hlediska patrné jako změny v trvání excitace molekul, v reálné podobě jako soubor dat zpracovaných do barevného zobrazení.

Senzitiviní a reproducibilní

V klinické studii byla senzitivita tohoto vyšetření porovnávána se zlatým standardem, kterým je magnetická rezonance. Senzitivita se pohybovala mezi 42 % (95% interval spolehlivosti [CI] 23–62 %) u metakarpofalangeálních kloubů a až 100 % (95% CI 57–90%) u proximálních interfalangeálních kloubů.

Za zmínku stojí, že fluorescenční spektroskopie je kvantitativní metodou, což znamená, že je mnohem snáze reprodukovatelná než semikvantitativní metody, jako je ultrasonografie. Její výsledky navíc nejsou expert-dependentní. Data jsou analyzována automaticky a velice rychle.

Zatím jenom prognóza. Zatím...

Prognostický význam této metody tkví v tom, že právě subklinický zánět synovie se ukázal být vypovídajícím prognostickým faktorem, který navíc přispívá k monitorování celkové aktivity nemoci. Vzhledem k tomu, že podstatou synovitidy je hypervaskularizace tkáně, by se fluorescenční spektroskopie v budoucnosti mohla stát i přínosným nástrojem k monitorování aktuálního stavu pacientů.

(pez)

Zdroj: Żuchowski P., Waszczak-Jeka M., Kudlicki S., Jeka S. The rheumatoid hand in the light of fluorescence: a diagnostic technique of the future? Reumatologia 2019; 57 (1): 45–49, doi: 10.5114/reum.2019.83239.