Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se kromě kloubního postižení může v různé míře manifestovat také orgánovým poškozením a rovněž narušením duševního zdraví. Jedním z možných kauzálních propojení deprese či úzkosti s RA jsou zvýšené hladiny interleukinu 6 (IL-6), které byly nalezeny u pacientů se současným výskytem RA a deprese.
Důležitým indikátorem míry závažnosti onemocnění u revmatologických pacientů je zdravím podmíněná kvalita života (HRQoL − Health-Related Quality of Life). Jedním z možných nástrojů měření HRQoL je strukturovaný dotazník SF-36, který pomocí 36 otázek hodnotí 8 domén života (od fyzického zdraví a výkonnosti až po duševní zdraví a psychickou pohodu). Výsledek se pro jednotlivé domény udává na škále 0−100, kde vyšší skóre znamená lepší kondici a vyšší kvalitu života. Skóre je možné transformovat do jednoho globálního skóre nebo do dvou složek, hodnotících zvlášť funkce mentální (MCS − Mental Component Summary) a fyzické (PCS − Physical Component Summary). MCS ≤ 38 je indikátorem pravděpodobné klinické depresivní poruchy (pMDD − probable major depressive disorder) nebo generalizované úzkostné poruchy (GAD − generalized anxiety disorder).
Do analýzy byla zahrnuta data z 5 klinických studií fáze III a 1 studie fáze IIIB/IV. Pacienti dostávali tofacitinib v dávce 5 či 10 mg 2× denně, adalimumab v dávce 40 mg každý druhý týden nebo placebo. Do analýzy byla zahrnuta demografická data pacientů a přítomnost nebo nepřítomnost pMDD nebo GAD v době zahájení terapie (baseline MCS > 38 nebo ≤ 38). Hodnocena byla změna MCS v čase 3, 6, 9 a 12 měsíců od zahájení terapie, kalkulace a odhady byly provedeny s využitím lineárních modelů.
Při vstupu do studií bylo MCS ≤ 38 uváděno zhruba u 40 % (39−45 %) pacientů. U této skupiny byly rovněž vstupně zjištěny vyšší hodnoty zánětlivých parametrů (C-reaktivní protein) a častější výskyt únavy, bolesti, poruch spánku a celkově zhoršené kondice. Po 12 měsících léčby došlo ve skupině pacientů léčených tofacitinibem k poklesu podílu nemocných s MCS ≤ 38 o 60 %. Podíl nemocných s přetrvávajícími projevy pMDD nebo GAD s délkou terapie tofacitinibem klesal a byl obecně nižší ve srovnání s pacienty, kteří dostávali adalimumab nebo placebo.
Post-hoc analýza dat ze 6 studií naznačuje příznivý vliv tofacitinibu na psychické zdraví pacientů s RA. Limitací této práce je hodnocení psychického zdraví a jeho změny pomocí dotazníku SF-36, a tedy jen pravděpodobnost výskytu psychiatrické komorbidity, nikoliv stanovení diagnózy na základě vyšetření psychiatrem. Vliv tofacitinibu na psychické funkce pacientů s RA naznačený v této analýze by proto bylo vhodné verifikovat studií, která by místo dotazníku SF-36 a z něj vycházejícího skóre MCS používala standardizovaný postup psychiatrické diagnostiky.
(alz)
Zdroj: Citera G., Jain R., Irazoque F. et al. Tofacitinib in patients with rheumatoid arthritis and indicative of depression and/or anxiety: a post hoc analysis of phase 3 and phase 3b/4 clinical trials. Arthritis Rheumatol 2019; 71 (suppl. 10): abstract n. 1444.
