Intervenční studie mají velké kouzlo, ale také různé nástrahy, kterým se musíme vyhnout. Jejich výsledky a výtěžnost závisí například na metodách, kterými hodnotíme výsledky. Pokud zvolíme málo citlivé metody, nedojdeme k relevantnímu výsledku, a naopak.
Sakroiliitida je jedním ze základních příznaků axiální spondylartritidy. Může mít různý charakter, od erozí u časného onemocnění po sklerózu a ankylózu v pozdějších stadiích.
Magnetická rezonance (MRI) je pro její diagnostiku obrovským přínosem, protože ji detekuje krátce po vzniku onemocnění − zobrazuje strukturální poškození i u pacientů s neradiografickou spondylartritidou. Sakroiliitida nebyla tradičně používána jako ukazatel aktivity nemoci, protože její vyšetření skiagrafií je málo senzitivní − změny jsou zde pozorovány často až po letech. To je jedním z důvodů, proč strukturální léze SI kloubů a jejich ovlivnění anti-TNF léčbou nebývaly součástí klinických studií. Přitom poškození SI kloubů může vypovídat o budoucím poškození páteře, takže tyto informace rozhodně nejsou bez významu.
Mezinárodní tým vědců se rozhodl získat na základě post hoc analýzy dat ze studie EMBARK informace o tom, zda použití magnetické rezonance umožní efektivní výzkum účinku léčiv na sakroiliitidu.
Pacienti na základě dvojitě zaslepené randomizace užívali po dobu 12 týdnů 50 mg etanerceptu nebo placebo. Léze SI kloubů byly hodnoceny na začátku a po skončení studie dvěma nezávislými radiology za použití skórovacího systému SPARCC (SSS − strukturální skóre SI) na T1-vážených snímcích. Byly sledovány jednak změny skóre SSS a jednak jejich korelace s klinickým obrazem.
Byly zhodnoceny nálezy na MRI od 185 pacientů. Na začátku studie se skupiny s etanerceptem a placebem nijak nelišily. Po 12 týdnech zde byly významné rozdíly ve prospěch etanerceptu, a to jak ve skóre erozí (–0,57 oproti –0,08, adjustovaná hodnota p = 0,017), tak v množství reparativní tkáně (backfill) v subchondrální kosti (0,36 oproti 0,06, adjustovaná hodnota p = 0,022).
Pokles skóre erozí a zvýšení množství reparativní tkáně byly asociovány s výraznějším klinickým zlepšením u etanerceptu ve srovnání s placebem.
Na tomto grafu jsou zaznamenány změny pozorované na erozích, reparativní tkáni a metaplazii tukové tkáně.
Pozn.: ETN = etanercept; PBO = placebo; SPARCC = zánětlivý kalibrační modul Spondyloarthritis Research Consortium of Canada; BME = bone marrow edema (otok kostní dřeně).
Léčba etanerceptem je u neradiografické axiální spondylartritidy asociovaná s významnou redukcí erozí kloubních ploch sakroiliakálních kloubů a časnou reparativní odpovědí.
(pez)
Zdroj: Maksymowych W. P., Wichuk S., Dougados M. et al. Modification of structural lesions on MRI of the sacroiliac joints by etanercept in the EMBARK trial: a 12-week randomised placebo-controlled trial in patients with non-radiographic axial spondyloarthritis. Ann Rheum Dis 2018; 77 (1): 78−84, doi: 10.1136/annrheumdis-2017-211605.
