Některé studie uvádějí možnou asociaci mezi podáváním inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru (TNF) a zvýšením rizika vzniku maligního melanomu (MM) kůže. Cílem rozsáhlé evropské studie založené na registrech pacientů s revmatoidní artritidou bylo zjistit, zda podávání cílené léčby u těchto pacientů zvyšuje incidenci MM.
Invazivní melanom kůže je šestou nejčastější onkologickou diagnózou v Evropě. Incidence onemocnění se napříč jednotlivými státy liší, největší incidenci vykazují severské státy. Rizikovými faktory pro rozvoj melanomu jsou imunosuprese a imunodeficitní stavy, ve zvýšeném riziku onemocnění jsou tak například pacienti po transplantacích nebo nakažení virem HIV.
Tumor nekrotizující faktor může zastávat protektivní roli v prevenci vzniku melanomu nebo jeho recidivy. Existují tak obavy, že by podávání inhibitorů TNF mohlo vést ke zvýšení incidence maligního melanomu kůže u exponovaných pacientů. S cílem vyvrátit či potvrdit tuto asociaci vznikla rozsáhlá evropská studie vycházející z registrů pacientů s revmatoidní artritidou podstupujících cílenou léčbu, přičemž pro tuto studii byla použita i data z českého klinického registru ATTRA.
Do studie bylo zahrnuto celkem 11 registrů cílené léčby z 9 evropských zemí (Švédsko, Dánsko, Velká Británie, Francie, Portugalsko, Itálie, Švýcarsko, Německo, Česko). Pacienti dostávající tuto terapii byli srovnáni s biologicky naivními nemocnými s revmatoidní artritidou. Ze studie byli vyřazeni pacienti s předchozí anamnézou invazivního melanomu. Pacienti s melanoma in situ byli do studie nakonec zahrnuti z důvodu obtíží s přesnou identifikací těchto případů a misklasifikací melanoma in situ a benigních kožních lézí.
Incidence onemocnění byla porovnávána s biologicky naivními pacienty a do analýzy byla zahrnuta také data pacientů užívajících jinou cílenou léčbu (rituximab, tocilizumab, abatacept). Vzhledem k variabilitě incidence melanomu v obecné populaci v jednotlivých evropských zemích byla pro každou zemi vypočítána standardizovaná míra incidence.
Autoři pracovali s daty celkem 130 315 pacientů s revmatoidní artritidou, jejichž průměrný věk činil 58 let. Pro účely analýzy tak bylo k dispozici celkem 579 983 pacientoroků. Bylo zaznamenáno 287 nových případů maligního melanomu (160 případů u biologicky naivních pacientů, 106 u pacientů podstupujících terapii inhibitory TNF a 19 u pacientů užívajících jinou cílenou léčbu).
U nemocných podstupujících terapii inhibitory TNF došlo k malému, nesignifikantnímu vzestupu standardizované míry incidence (SIR) maligního melanomu (SIR 1,2; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,99–1,6; p = 0,062). U biologicky naivních pacientů v registrech bylo také pozorováno mírné zvýšení standardizované míry incidence (SIR 1,1; 95% CI 0,9–1,4), stejně tak u pacientů užívajících rituximab (SIR 1,3; 95% CI 0,6–2,6). Limitovaná data pro tocilizumab a abatacept rovněž neprokázala signifikantní zvýšení standardizované míry incidence MM.
Z výsledků rozsáhlé analýzy dat z evropských registrů vyplývá, že cílená léčba inhibitory TNF významně nezvyšuje riziko vzniku maligního melanomu u pacientů trpících revmatoidní artritidou.
(holi)
Zdroj: Mercer L. K., Askling J., Raaschou P. et al. Risk of invasive melanoma in patients with rheumatoid arthritis treated with biologics: results from a collaborative project of 11 European biologic registers. Ann Rheum Dis 2017 Feb; 76 (2): 386–391, doi: 10.1136/annrheumdis-2016-209285.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
