Existují krátkodobé randomizované kontrolované klinické studie, které srovnávaly efekt anti-TNF terapie a placeba u pacientů s neradiografickou axiální spondyloartritidou a prokázaly příznivý vliv této léčby na klinické projevy choroby. Data zabývající se zlepšením práceschopnosti však u těchto pacientů dosud nebyla podrobněji analyzována. Prezentovaná studie se tak zabývá vlivem biologické léčby právě na zlepšení pracovní schopnosti pacientů s touto diagnózou.
Axiální spondylartritida (AS) představuje skupinu zánětlivých revmatických klinických jednotek s podobnými axiálními (sakroiliitida/spondylitida) a/nebo periferními (artritida/entezitida/daktylitida) muskuloskeletálními symptomy a asociací s antigenem HLA-B27. Klasická forma ankylozující spondylitidy je definována přítomností radiografických známek postižení nejdříve sakroiliakálního skloubení (SI), poté oblasti přechodu hrudní a bederní páteře (Th/L) a následně lumbosakrálního přechodu (LS). Řada pacientů však vykazuje podobné klinické a MRI známky zánětlivého postižení sakroiliakálního skloubení bez přítomnosti radiologického postižení.
Z tohoto důvodu zavedla Assessment of SpondyloArthritis International Society (ASAS) v roce 2009 novelizovaná kritéria pro axiální spondylartritidu a vytvořila novou entitu označovanou jako neradiografická axiální spondylartritida (nr-axSpA). Výzkumy zabývající se srovnáním AS a nr-axSpA prokázaly shodné klinické projevy a léčebná doporučení u obou klinických jednotek.
U ankylozující spondylartritidy bylo zjištěno, že počet práce neschopných pacientů se pohybuje mezi 5 a 35 %. Po aplikaci anti-TNF léčby bylo prokázáno zlepšení schopnosti práce u léčených subjektů.
Autoři studie, která byla publikována v časopisu Rheumatology v roce 2017, se zabývali zhodnocením pracovní neschopnosti vyjádřené jako doba nemocenské nebo invalidního důchodu u pacientů s nr-axSpA. Pracovní neschopnost pacientů s nr-axSpA byla sledována v časovém rozmezí cca 3 let. Kontrolní skupinu tvořila věkově odpovídající populace. Ve studii byly dále sledovány prediktory vedoucí k pracovní neschopnosti po zahájení anti-TNF terapie.
Do studie bylo zařazeno 75 pacientů s nr-axSpA ve věku 17−62 let, kteří splnili mezinárodní kritéria ASAS a u nichž byla v období 2004−2011 zahájena anti-TNF terapie. Z databáze švédské agentury sociálního pojištění byly získány informace o nemocnosti a počtu invalidních důchodů v období 1 roku před zahájením biologické léčby a až 2 roky po něm.
Průměrný věk pacientů činil 35 let. V době zahájení léčby vykazovali probandi s nr-axSpA klinické známky choroby průměrně 6 let. Ve sledovaném roce před nasazením anti-TNF terapie byli nemocní s nr-axSpA čtvrtletně v průměru o 18,2 dne déle v pracovní neschopnosti než probandi z kontrolní skupiny.
Během 2 let po zahájení anti-TNF terapie došlo u pacientů s nr-axSpA k signifikantnímu snížení průměrné doby nepřítomnosti v práci. Původně 3,4× vyšší počet neodpracovaných dnů poklesl po anti-TNF léčbě na 1,9násobek ve srovnání s kontrolní skupinou. K redukci počtu neodpracovaných dnů vedlo zejména snížení délky pracovní neschopnosti, zatímco počet neodpracovaných dnů v rámci invalidních důchodů zůstal nezměněný a nelišil se od obecných populačních údajů.
Autoři tak mohli konstatovat, že anti-TNF terapie u pacientů s nr-axSpA byla spojena s jejich signifikantním a setrvalým zlepšením pracovní schopnosti v období 2 let po zahájení biologické léčby. Nicméně počet neodpracovaných dnů zůstal u skupiny nemocných s nr-axSpA stále téměř dvakrát vyšší ve srovnání s obecnou populací.
(moa)
Zdroj: Wallman J. K., Jöud A., Olofsson T. et al. Work disability in non-radiographic axial spondyloarthritis patients before and after start of anti-TNF therapy: a population-based regional cohort study from southern Sweden. Rheumatology (Oxford) 2017 May 1; 56 (5): 716−724, doi: 10.1093/rheumatology/kew473.
