Tofacitinib představuje perorálně podávaný inhibitor JAK, který je v kombinaci s methotrexátem indikovaný k terapii aktivní psoriatické artritidy u dospělých pacientů bez dostatečné odpovědi na předchozí léčbu chorobu modifikujícím antirevmatikem nebo netolerujících tento způsob léčby. Účinnost a bezpečnost tofacitinibu v dávce 5 a 10 mg 2× denně byla u dospělých pacientů s psoriatickou artritidou hodnocena ve dvou randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích fáze III OPAL.
Do studie OPAL Broaden bylo zařazeno 422 pacientů ve věku ≥ 18 let naivních k předchozí terapii inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru (TNF), u kterých nebylo dosaženo adekvátní klinické odpovědi při podávání ≥ 1 chorobu modifikujícího léku. Celková doba trvání studie činila 12 měsíců. V 6měsíční studii OPAL Beyond bylo k terapii přiřazeno 394 pacientů, u nichž nebylo dosaženo adekvátní klinické odpovědi při podávání ≥ 1 inhibitoru TNF. V obou studiích byla prokázána superiorita tofacitinibu vůči podávání placeba po 3 měsících terapie, přičemž míra nežádoucích příhod byla při podávání tofacitinibu vyšší než při podávání placeba.
V návaznosti na tyto dvě klinické studie byla koncipována dlouhodobá rozšiřující studie OPAL Balance, do níž byli zařazeni vhodní pacienti ze studií OPAL Beyond a OPAL Broaden v období ≤ 3 měsíce po jejich ukončení. Do studie OPAL Balance přešli pacienti, kteří ukončili předchozí studie nebo je přerušili z jiných důvodů než kvůli výskytu nežádoucích příhod souvisejících s léčbou. Cílem prodloužené studie bylo zhodnocení dlouhodobé účinnosti (až po dobu 30 měsíců) a bezpečnosti (až po dobu 36 měsíců) terapie.
Studie OPAL Balance byla koncipována jako otevřená prodloužená klinická studie fáze III, která probíhala v 124 klinických centrech v 16 zemích. Pacienti byli přiřazeni k terapii tofacitinibem v dávce 5 mg podávaným 2× denně, při nedostatečném klinickém účinku byla po prvním měsíci terapie nebo při jakékoliv následující klinické kontrole dávka zvýšena na 10 mg 2× denně. Dávka tofacitinibu mohla být následně snížena na původní při podezření na výskyt nežádoucí příhody. Pacienti současně mohli dostávat konkomitantní terapii v podobě stabilních dávek perorálních kortikosteroidů, nesteroidních antirevmatik nebo inhibitorů cyklooxygenázy 2 (COX-2).
Primárním cílem studie bylo zhodnocení dlouhodobé bezpečnosti a tolerability terapie (v podobě nežádoucích příhod a laboratorních abnormalit), sekundárním cílem zhodnocení dlouhodobé účinnosti terapie.
V současnosti nejsou k dispozici definitivní výsledky studie, prezentovaná data představují výsledky průběžné analýzy dat shromážděných do 31. srpna 2017.
Studie OPAL Balance se zúčastnilo celkem 686 pacientů (363 ze studie OPAL Broaden a 323 z OPAL Beyond). V období sběru dat zůstávalo ve studii 68,2 % z původního počtu pacientů (n = 468). Průměrná doba terapie činila 614 dnů (rozmezí 1–1032 dnů). Celková doba terapie činila 1153,2 pacientoroku. Po uplynutí 36 měsíců terapie byly hlášeny nežádoucí příhody u 79,6 % pacientů, závažné nežádoucí příhody u 13,8 % a ukončení léčby z důvodu nežádoucích příhod u 8,6 %. Mezi nežádoucí příhody, jež se objevily u ≥ 5 % pacientů, patřily infekce horních cest dýchacích, nazofaryngitida, infekce močového traktu, bronchitida a hypertenze. Během studie zemřelo celkem 5 pacientů (1 úmrtí během rizikové periody 28 dnů), míra incidence úmrtí v rizikové periodě tak činila 0,1/100 pacientoroků.
Míra incidence nežádoucích příhod zvláštního zájmu činila 1,7/100 pacientoroků pro všechny případy herpes zoster, 0,9 pro závažné infekce, 0,3 pro oportunní infekce, 0,8 pro malignity kromě nemelanomového karcinomu kůže, 1,0 pro nemelanomové karcinomy kůže, 0,3 pro závažné kardiovaskulární příhody, 0,1 pro plicní embolii a 0,4 pro arteriální tromboembolickou nemoc.
Během studie nebyl zaznamenán žádný případ hluboké žilní trombózy. V rámci laboratorních parametrů bylo zaznamenáno ≥ 3násobné zvýšení nad horní limit u ALT (4 % pacientů) a AST (2,2 %). Změny v laboratorních parametrech byly v průběhu studie obecně stabilní, v počtu lymfocytů byl zaznamenán mírný pokles.
Napříč všemi terapeutickými skupinami bylo po dobu 30 měsíců dosaženo stabilní účinnosti terapie hodnocené řadou klinických parametrů (ACR20, ACR50, ACR70, PsARC, PASI75, MDA ad.).
Z průběžné analýzy klinické studie OPAL Balance se zdá, že účinnost a bezpečnost tofacitinibu u pacientů s aktivní psoriatickou artritidou je v dlouhodobém měřítku srovnatelná s výsledky předchozích klinických studií hodnotících podávání tofacitinibu v horizontu 6 a 12 měsíců. Stabilní účinnost terapie byla pozorována i po 30měsíční terapii tofacitinibem napříč všemi terapeutickými skupinami.
(holi)
Zdroj: Nash P., Coates L. C., Kivitz A. J. et al. Safety and efficacy of tofacitinib in patients with active psoriatic arthritis: interim analysis of OPAL Balance, an open-label, long-term extension study. Rheumatol Ther 2020; 7 (3): 553–580, doi: 10.1007/s40744-020-00209-4.
