Subklinické (tzv. němé) mozkové příhody jsou mozkové infarkty nebo krvácení nalezené při vyšetřeních pomocí zobrazovacích metod, i když pacient cévní mozkovou příhodu nemá v anamnéze. Nejčastější manifestací těchto příhod je kognitivní a funkční zhoršení, celosvětově pak také představují jednu z nejvýznamnějších příčin demence.
Subklinické (tzv. němé) mozkové příhody jsou mozkové infarkty nebo krvácení nalezené při vyšetřeních pomocí zobrazovacích metod, i když pacient cévní mozkovou příhodu nemá v anamnéze. Nejčastější manifestací těchto příhod je kognitivní a funkční zhoršení, celosvětově pak také představují jednu z nejvýznamnějších příčin demence. Rizikovým faktorem pro tyto příhody je fibrilace síní – subklinické mozkové příhody jsou popisovány zhruba u čtvrtiny pacientů s fibrilací síní, u nichž bylo provedeno vyšetření magnetickou rezonancí (MRI).
Investigátoři studie AVERROES proto u některých pacientů s fibrilací síní v průběhu klinického sledování provedli dvě vyšetření mozku pomocí MRI s cílem odhalit klinické, ale hlavně subklinické mozkové příhody a mikrokrvácení. Jedna skupina pacientů užívala mezi oběma vyšetřeními přímo působící perorální antikoagulans (DOAC) – apixaban a druhá skupina kyselinu acetylsalicylovou (ASA).
MRI mozku byla provedena u 1180 pacientů při vstupu do studie, druhé vyšetření během doby sledování bylo uskutečněno u 931 účastníků. Průměrný interval mezi MRI vyšetřeními činil 1 rok. Primárním cílem studie byly klinické ischemické mozkové příhody nebo známky příhody embolického původu na MRI. Sekundární cíle zahrnovaly nové, pomocí MRI detekované mozkové infarkty, mikrokrvácení a změny v hyperintenzitách bílé hmoty mozkové.
Vstupní MRI vyšetření odhalilo mozkové infarkty u 26,2 % pacientů, subklinické mozkové infarkty u 20,5 % účastníků bez mozkové příhody v anamnéze a mikrokrvácení u 10,5 % vyšetřených. Při kontrolním vyšetření byla míra záchytu klinické ischemické mozkové příhody nebo nových známek infarktu embolického původu na MRI 2,0 % ve skupině s apixabanem a 3,3 % ve skupině s ASA (poměr rizik [HR] 0,55; 0,27−1,14). U těch, kteří absolvovali obě MRI vyšetření, byla míra nových infarktů zachycených na MRI 2,5 % ve skupině s apixabanem a 2,2 % ve skupině s ASA (HR 1,09; 0,47−2,52), ale ve skupině s apixabanem byly nové infarkty menší (p = 0,03). V nálezu mikrokrvácení nebyl mezi studijními skupinami na kontrolním MRI nalezen žádný rozdíl (HR 0,92; 0,53−1,60).
Léčba apixabanem byla asociována s nesignifikantním trendem ke snížení výskytu klinických ischemických mozkových příhod i MRI známek mozkového infarktu embolického původu. Počet mikrokrvácení apixaban u pacientů s fibrilací síní ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou nezvyšoval.
(epa)
Zdroj: O’Donnell M. J., Eikelboom J. W., Yusuf S. et al. Effect of apixaban on brain infarction and microbleeds: AVERROES-MRI assessment study. Am Heart J 2016; 178 : 145−150, doi: 10.1016/j.ahj.2016.03.019.
Mohlo by vás také zajímat:Apixaban v léčbě žilního tromboembolismu u onkologických pacientů |
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
