Problematikou sportování u pacientů s hemofilií se zabývá řada odborných společností. Doporučení lze hledat v materiálech americké Národní nadace pro hemofilii (NHF – National Hemophilia Foundation), Kanadské hemofilické společnosti (CHS – Canadian Hemophilia Society) či Světové hemofilické federace (WFH – World Federation of Hemophilia). Z jejich publikací lze stejně jako z řady mezinárodních studií čerpat aktuální informace a doporučení související s fyzickou aktivitou pacientů s poruchami srážlivosti krve.
Sportovní aktivity jsou pro hemofiliky prospěšné z mnoha důvodů: zlepšují fyzickou kondici, podporují flexibilitu, koordinaci pohybů, sílu, vytrvalost i rovnováhu. To vše jsou aspekty, jež hrají významnou roli v prevenci úrazů. Pravidelná fyzická aktivita má pozitivní dopad na celkový zdravotní stav a pomáhá pacientům udržovat dobrou psychickou kondici. Sportovní aktivity pacientů s poruchami srážlivosti krve mají podporu ze strany odborníků, ovšem vždy s důrazem na pečlivé vyšetření ošetřujícím lékařem a adekvátní poučení před zahájením konkrétních aktivit.
Americká Národní nadace pro hemofilii doporučuje sporty dělit do 5 kategorií − od bezpečných až po vysoce rizikové. Aktivity spadající do prvních dvou kategorií lze hemofilikům doporučit rutinně, pokud jim předchází odpovídající příprava. Své poznatky tato organizace shrnuje v publikaci „Playing It Safe“. Informace lze čerpat také z materiálu vydaného Kanadskou hemofilickou společností pod názvem „Destination Fitness“.
Analýza více než 5 milionů sportovních úrazů prokázala, že mezi nejbezpečnější sporty se s ohledem na počet zranění řadí plavání, golf, turistika, běžecké lyžování a vodní pólo. Odborné hemofilické společnosti tento výčet rozšiřují například o jógu, tai-či nebo spinning. Na opačném konci statistiky sportovních úrazů jsou basketbal, squash, vodní lyžování nebo bojové sporty.
Aktivity, ve kterých je vyšší riziko kontaktu či kolize, vyžadují pohyb extrémního rozsahu nebo se při nich dosahuje vysokých rychlostí, se pro hemofiliky všeobecně považují za méně vhodné. Sledování pacientů ve školním věku ovšem ukazuje, že s kvalitním vybavením, odborným dohledem a při dodržování všech bezpečnostních opatření se hemofilici mohou – pokud to umožňuje jejich aktuální stav – věnovat i kontaktním sportům.
U dětí a adolescentů s poruchami srážlivosti krve je pozorována horší fyzická kondice i vyšší míra obezity než u jejich zdravých vrstevníků. I proto by měli hemofilici získávat správné pohybové návyky již od dětství. Za vhodnou intenzitu pohybu lze obecně považovat 30–120 minut fyzické aktivity 2–4× týdně. Studie sledující sportovní aktivity více než 200 nizozemských pacientů s hemofilií typu A a B ukázala, že většina zúčastněných (71 %) se věnovala nějakému sportu – převážně plavání, cyklistice, tenisu či posilování.
Dvě studie z roku 2009 potom prokázaly, že zlepšování fyzické kondice pomocí sportu má potenciál snížit počet krvácivých epizod a že vhodně zvolená aktivita se neprojeví negativně například na hybnosti kloubů. Tento postoj podporuje také NHF s tím, že u dětských pacientů s hemofilií, kteří se pravidelně nevěnují žádnému sportu, dochází k více epizodám spontánního krvácení než u těch, kteří jsou fyzicky aktivní.
Doporučení zahrnují konzultaci zvažované sportovní aktivity s ošetřujícím lékařem, popřípadě fyzioterapeutem. Obecně může pomoci předcházet krvácení tréninkový program, který by měl zahrnout také doporučení týkající se rozcvičení před sportovní činností i strečinku. Ošetřující lékař může navrhnout rovněž profylaktické podání srážlivého faktoru před sportovní činností. Nezbytná je i znalost příznaků krvácení, tak aby případné krvácení mohlo být léčeno co nejdříve.
Hemofilici by měli volbu sportovních aktivit pečlivě konzultovat s ošetřujícím lékařem ještě před jejich zahájením, případně se s lékařem poradit, které sporty jsou v jejich případě vhodné a bezpečné. Aby byl sport pro hemofiliky přínosem ve všech směrech, je nutné volit adekvátní činnosti a eliminovat riziko úrazů či komplikací souvisejících se základním onemocněním.
(pak)
Zdroj: Howell C., Scott K., Patel D. R. Sports participation recommendations for patiens with bleeding disorders. Transl Pediatr 2017 Jul; 6 (3): 174−180; doi: 10.21037/tp.2017.04.07.
