Emicizumab prokázal efektivitu v prevenci krvácení u nemocných s hemofilií A a inhibitorem. Stěžejní studie HAVEN 1 také přinesla velmi důležitá data týkající se bezpečného managementu průlomového krácení u profylaxe s emicizumabem.
Emicizumab, bispecifická monoklonální protilátka propojující aktivovaný faktor IX a faktor X, imituje funkci chybějícího FVIII u hemofiliků A. Emicizumab již byl schválen a je v klinické praxi dostupný pro terapii hemofiliků A s inhibitorem, u kterých prokázal velmi dobré výsledky v prevenci krvácení.
Podklady pro schválení emicizumabu ve výše zmíněné indikaci vycházejí zejména z dat ze studie HAVEN 1, jež hodnotila použití emicizumabu v prevenci krvácení u mužů s hemofilií A starších 12 let.
Data týkající se bezpečnosti v této studii udávají, že u 104 účastníků studie dostávajících emicizumab byly v léčbě průlomového krvácení podávány léky s bypassovou aktivitou následovně: u 28 osob koncentrát aktivovaného protrombinového komplexu (aPCC), u 34 osob rekombinantní FVIIa (rFVIIa) a u 13 osob oba preparáty. Byly používány různé dávky rFVIIa, terapie většinou trvala do 1 dne. Ve většině případů byl aPCC používán v dávce < 100 IU/kg a den, ale u menšího počtu léčebných epizod byl aPCC podán v dávce > 100 IU/kg a po dobu delší než 1 den.
Celkově byly zaznamenány 2 závažné nežádoucí příhody charakteru trombózy (1× povrchová tromboflebitida, 1× trombóza mozkových splavů) a 3 případy trombotické mikroangiopatie (TMA). Všech 5 účastníků vyvinulo komplikaci po léčbě aPCC, jenž byl podán v dávce > 100 IU/kg po dobu více než 1 dne.
Žádná podobná událost se neobjevila při léčbě průlomového krvácení rFVIIa či dávkou aPCC < 100 IU/kg po dobu 1 dne. Žádná z těchto událostí také nebyla zaznamenaná při léčbě pouze emicizumabem. Hladiny D-dimerů či fragmentu protrombinu nebyly při profylaxi emicizumabem zvýšené.
Přesný mechanismus rozvoje trombotických komplikací a zejména TMA dosud není objasněn. Nicméně všechny komplikace byly pozorovány při současném podávání vyšších a protrahovaných dávek aPCC při léčbě průlomového krvácení. Data jsou tedy omezená, nicméně se zdá, že riziko výše zmíněných komplikací nastává v případě kombinace podání aPCC a profylaxe emicizumabem. Z toho také vycházejí doporučení pro klinickou praxi publikovaná například pracovní skupinou pro inhibitor u hemofilie při UKHCDO (The United Kingdom Haemophilia Centre Doctors' Organisation) ve Velké Británii či Lékařskou a vědeckou radou (MASAC) Národní hemofilické nadace v USA.
(eza)
Zdroje:
