Vztahem mezi podáváním anti-EGFR monoklonálních protilátek, navozením remise u metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) a hypomagnezemií se zabývá kazuistika kanadských autorů.
V Journal of Oncology Pharmacy Practice byla v roce 2017 publikována kazuistika pacientky s mCRC s kompletní remisí 2 roky po ukončení podávání anti-EGFR monoklonálních protilátek ve 3. linii léčby, které však bylo spojeno s perzistující těžkou hypomagnezémií. U 45leté ženy, bělošky, byla po předchozí chemoterapii a radioterapii, chirurgické resekci a dalších dvou liniích chemoterapie zahájena léčba cetuximabem 1× týdně.
Obrázek 1. Časová osa průběhu léčby pacientky od stanovení diagnózy mCRC.
Po 10 měsících byla léčba přerušena z důvodu perzistující hypomagnezémie 3. stupně, a to i přes podávání amiloridu a intravenózní suplementaci Mg. O měsíc později byla zahájena léčba panitumumabem v dávce 6 mg/kg každé dva týdny (aby nebyly nutné každotýdenní návštěvy kliniky) po dobu 4 měsíců. Od vysazení panitumumabu až do publikace studie, tedy 2 roky po ukončení anti-EGFR léčby, byl PET scan negativní. Nebyl identifikován žádný faktor, který by vysvětlil kompletní a setrvalou odpověď pozorovanou u této pacientky.
Obrázek 2: Hladiny Mg a i.v. suplementace Mg. Plnou čárou: magnesemie v mmol/l (stupnice na ose Y vlevo). Přerušovanou čarou: i.v. suplementace Mg v gramech (stupnice na ose Y vpravo).
Hypomagnezémie je známým vedlejším účinkem podávání anti-EGFR monoklonálních protilátek a může vést k přerušení nebo, pokud je závažná, k ukončení léčby. Tato kazuistika ukázala, že pokud je pozorována odpověď, je důležité pokračovat v anti-EGFR léčbě, a to i přes závažnou hypomagnezémii. Zároveň lze předběžně usuzovat, že podávání anti-EGFR monoklonálních protilátek by mohlo být po dosažení kompletní remise ukončeno.
(blu)
Zdroj: Boudrias-Dalle E., Cloutier M., Harvey M. et al. Durable complete remission following anti-EGFR antibodies in recurrent metastatic colorectal cancer. J Oncol Pharm Pract 2017 Jan 1 : 1078155217730130, doi: 10.1177/1078155217730130 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
