#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Terapeutické zvládání častých vedlejších účinků cílené léčby metastatického kolorektálního karcinomu

22. 10. 2018

Cílená léčba nádorů sice vykazuje menší toxicitu než chemoterapie, ale často přináší vedlejší účinky spojené se specifickým mechanismem účinku. Inhibitory receptorů epidermálního růstového faktoru (EGFR), jež se používají v léčbě kolorektálního karcinomu, mohou způsobit poruchu elektrolytové rovnováhy, která je však poměrně dobře klinicky zvladatelná.

Hypomagnezémie

Epidermální růstový faktor aktivuje iontové kanály na membránách buněk a tím reguluje resorpci hořečnatých kationtů v ledvinách. Při inhibici EGFR je resorpce hořčíku narušena, což může vést k hypomagnezémii. Podle metaanalýzy 25 randomizovaných klinických studií dosahuje incidence hypomagnezémie při léčbě cílené na EGFR 34,0 % (95% interval spolehlivosti [CI] 28,0–40,5 %).

Klinické projevy a terapie

Těžká hypomagnezémie může vést ke změnám ve svalové soustavě (křeče, svalová slabost, ataxie), problémům se srdcem (např. arytmie) a psychickým projevům (např. deprese, úzkost, psychóza). Příznaky hypomagnezémie jsou snadno zaměnitelné s paraneoplastickým syndromem.

Před zahájením terapie inhibitory EGFR se proto doporučuje provést vyšetření elektrolytů, zejména u starších pacientů (riziko hypomagnezémie stoupá s věkem). Vyšetření by se mělo opakovat každé 2–4 týdny. Hypomagnezémie stupně 1 je obvykle asymptomatická a není třeba žádné intervence. U těžších případů se doporučuje dodat hořečnaté ionty intravenózně, perorální podání může způsobovat průjem.

Hypokalémie

V současné době není mechanismus vzniku hypokalémie v souvislosti s léčbou inhibitory EGFR dostatečně vysvětlen. Pravděpodobně může souviset s obecnou nefrotoxicitou protinádorové terapie a dále s většími nároky na draselné ionty při hypomagnezémii. Incidence hypokalémie při terapii inhibitory EGFR činí 14,5 % (95% CI 8,2–24,4 %).

U pacientů léčených inhibitory EGFR se proto doporučuje pravidelné sledování hladin draslíku v krvi a jeho případná substituce.

Závěr

Jak už z názvu vyplývá, cílená terapie zasahuje mechanismus onemocnění na genetické úrovni. „Cílení“ však často není úplně přesné, a proto se v souvislosti s touto léčbou konzistentně objevují některé vedlejší účinky, zejména pokud je kombinovaná s chemoterapií. Optimálním způsobem zvládání uvedených vedlejších účinků pak není snížení dávek léčiva, ale symptomatická léčba.

(este)

Zdroje:
1. Zhang B., Fang C., Deng D. et al. Research progress on common adverse events caused by targeted therapy for colorectal cancer. Oncol Lett 2018; 16: 27–33, doi: 10.3892/ol.2018.8651.
2. Wang Q., Qi Y., Zhang D. et al. Electrolyte disorders assessment in solid tumor patients treated with anti-EGFR monoclonal antibodies: a pooled analysis of 25 randomized clinical trials. Tumour Biol 2015; 36 (5): 3471–3482, doi: 10.1007/s13277-014-2983-9.



Štítky
Onkologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#