Již v roce 1986 bylo popsáno, že infiltrace lymfocyty u rektálního karcinomu je spojená s příznivější prognózou. Ačkoli přes 300 dalších publikací toto zjištění potvrdilo u celé skupiny nádorů tlustého střeva a konečníku, stále není k dispozici řádně validovaný prognostický test. Skupina francouzských patologů a onkologů proto vyvinula metodu s cílem dodržet nejvyšší standardy pro vývoj a validaci biomarkerů pro klinickou praxi.
Metoda spočívá v imunohistochemickém barvení preparátu protilátkou proti CD3 a následném automatizovaném odečtu denzity lymfocytů ve stovkách malých úseků po obou stranách okraje tumoru. Každá naměřená hodnota je spojena s údajem o vzdálenosti od okraje a lze tak sestrojit křivku, která rovněž zahrnuje variabilitu denzity lymfocytů. Na základě křivky je potom možné hodnotit lokální imunitní reakci. Výhodou této metody je kromě automatizace také minimální závislost na preanalytické fázi stanovení běžná u imunohistochemických barvení.
Tuto metodu testování infiltrace nádoru lymfocyty autoři nejprve otestovali v retrospektivní studii a poté využili vzorky pacientů s kolorektálním karcinomem stadia III vstupujících do prospektivní klinické studie PETACC8. Primárním cílem jejich biomarkerové studie bylo porovnat po 2 letech žijící pacienty s rekurencí onemocnění a bez ní u skupiny s vysokou a nízkou infiltrací nádoru lymfocyty. Sekundárním cílem bylo zhodnocení prognostického významu testu pomocí analýzy přežití bez progrese (DFS) a celkového přežití pacientů (OS) s vysokou a nízkou infiltrací.
Studie se zúčastnilo celkem 1220 nemocných, vysokou infiltraci nádoru lymfocyty mělo 241 pacientů (19,8 %), nízkou 790 (64,8 %) a nehodnotitelná byla u 189 pacientů (15,5 %). Míra rekurence po 2 letech činila 14,4 % u skupiny s vysokou infiltrací a 21,1 % u skupiny s nízkou infiltrací (p = 0,02). Nemocní s vysokou infiltrací nádoru lymfocyty měli také delší DFS (3leté DFS 81 vs. 72 %; p = 0,01) i OS (5leté OS 89 vs. 80 %; p = 0,0048).
Analýza v podskupinách odhalila zajímavé souvislosti s mutačním statusem nádoru. Bylo potvrzeno, že nemocní s deficiencí funkčního mismatch-repair systému (MMR−) mají očekávanou vyšší lymfocytovou infiltraci nádoru než pacienti s nemutovanou formou těchto enzymů (MMR+). Avšak vysokou infiltraci mělo rovněž 22 % pacientů s MMR+.
Toto zjištění může mít zásadní vliv na další klinické rozhodování, např. vzhledem k imunoterapii inhibitory kontrolních bodů (checkpoints), která se dosud testovala především u nemocných s MMR−. Pravděpodobně z ní však mohou mít benefit i někteří nemocní s kolorektálním karcinomem s MMR+. U pacientů s MMR+ byla v této studii vysoká infiltrace spojena s delším DFS (3leté DFS 80,3 vs. 71,7 %; p = 0,022) i OS (5leté OS 88,7 vs. 79,2 %; p = 0,008). U MMR− podskupiny nebyly naopak výsledky statisticky signifikantní.
Významně delší DFS i OS se v souvislosti s vysokou infiltrací ukázaly také u skupiny s nemutovanými onkogeny KRAS a BRAF. U pacientů s mutací byl naznačen pouze statisticky nevýznamný trend, a je tak možné, že u nich nádorová infiltrace lymfocyty nemá velký prognostický význam.
Ačkoliv práce francouzských autorů poskytla validaci metody s vysokou úrovní evidence (IIB), před uvedením do klinické praxe bude samozřejmě ještě potřeba ověřit tato zjištění v dalších nezávislých kohortách pacientů.
(jam)
Zdroj: Emile J. F., Julié C., Le Malicot K. et al. Prospective validation of a lymphocyte infiltration prognostic test in stage III colon cancer patients treated with adjuvant FOLFOX. Eur J Cancer 2017; 82: 16‒24, doi: 10.1016/j.ejca.2017.04.025.
