V časopisu Annals of Surgery byla nedávno publikována zajímavá studie, která zkoumala souvislost mezi divertikulitidou a karcinomy tlustého střeva v celonárodní studii analyzující dlouhodobě (18 let) sbíraná data.
Divertikulitida je v západním světě běžným onemocněním, výsledky studií věnovaných souvislosti mezi divertikulitidou a výskytem karcinomu tlustého střeva však byly dosud neprůkazné. Autoři prezentované práce proto provedli populační kohortovou studii, do které zahrnuli údaje z období od roku 1995 do roku 2012 získané z dánského národního registru obsahujícího data z veřejných i soukromých nemocnic.
Pacienti s divertikulitidou byli podle pohlaví a věku (± 1 rok) spárováni v poměru 1 : 10 s osobami, jež divertikulitidu a divertikulózu v anamnéze neměly. Hlavním sledovaným parametrem byl výskyt karcinomu tlustého střeva, autoři se ovšem věnovali i vlivu provedené kolonoskopie a léčby divertikulitidy na následnou míru výskytu těchto nádorů.
Celkem bylo zahrnuto 445 456 pacientů, z nichž 40 496 mělo divertikulitidu. Incidence karcinomů tlustého střeva se mezi skupinou s divertikulitidou (4,3 %) a skupinou bez divertikulitidy (2,3 %) signifikantně lišila (p < 0,001). Po úpravě možných zavádějících faktorů byla asociace mezi divertikulitidou a nádory signifikantní s poměrem šancí (OR − odds ratio) 2,20 (95% interval spolehlivosti [CI] 2,08−2,32; p < 0,001). Pacienti s divertikulitidou, u kterých nebyla provedena kolonoskopie, měli zvýšené riziko výskytu karcinomů tlustého střeva ve srovnání s těmi bez divertikulitidy a kolonoskopie (OR 2,72; 95% CI 2,64−2,94; p < 0,001).
Mezi divertikulitidou a karcinomy tlustého střeva byla nalezena silná asociace, další studie by měly osvětlit možné kauzální souvislosti. Pacienti s divertikulitidou by měli být endoskopicky sledováni.
(epa)
Zdroj: Mortensen L. Q., Burcharth J., Andresen K. et al. An 18-year nationwide cohort study on the association between diverticulitis and colon cancer. Ann Surg 2017 May; 265 (5): 954−959, doi: 10.1097/SLA.0000000000001794.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.