Cetuximab i panitumumab jsou monoklonální protilátky, které se vážou na extracelulární doménu receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR), čímž inhibují vazbu ligandu na receptor a blokují proliferační signální kaskádu. Obě protilátky vykázaly v klinických studiích ve srovnání s podpůrnou péčí benefit v celkovém přežívání u pacientů s chemorefrakterním mCRC. Tento přínos byl omezen pouze na pacienty s nemutovaným exonem 2 genu KRAS.
Výsledky klinických hodnocení taktéž naznačují, že anti-EGFR terapie obnovuje u refrakterních pacientů protinádorovou aktivitu cytostatika irinotekanu. Prezentovaná studie fáze II je prvním přímým srovnáním účinnosti a bezpečnosti kombinace irinotekanu s cetuximabem nebo panitumumabem u pacientů s mCRC refrakterních k chemoterapii založené na 5-fluorouracilu, irinotekanu a oxaliplatině.
Do studie bylo v období od srpna 2011 do září 2014 zařazeno 121 pacientů s nemutovaným exonem 2 genu KRAS, kteří byli již dříve léčeni chemoterapií s použitím 5-fluorouracilu, irinotekanu nebo oxaliplatiny. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k podání 150 mg/m2 irinotekanu každé 2 týdny v kombinaci s panitumumabem v dávce 6 mg/kg každé 2 týdny nebo s cetuximabem v počáteční dávce 400 mg/m2 a dále 250 mg/m2 každý týden. Primárním cílem studie bylo přežití bez progrese onemocnění (PFS). Dále bylo hodnoceno celkové přežití (OS), míra odpovědi na léčbu a bezpečnostní profil.
87 % pacientů ve studii mělo primární nádor na levé straně tlustého střeva nebo v konečníku, u 63 % nemocných se vyskytly jaterní metastázy a 97 % bylo před vstupem do studie léčeno bevacizumabem.
Medián PFS ve skupině léčené panitumumabem dosáhl 5,42 měsíce, v rameni s cetuximabem to bylo 4,27 měsíce (poměr rizik [HR] 0,64; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,44−0,94; p < 0,001 pro non-inferioritu a p = 0,058 pro superioritu). Medián OS byl 14,85 měsíce u pacientů léčených panitumumabem, nemocní na cetuximabu dosahovali OS 11,53 měsíce (HR 0,66; 95% CI 0,44−1,00; p = 0,050 pro superioritu).
Bezpečnostní profil léčby odpovídal dřívějším pozorováním. Hematologické toxicity se častěji vyskytovaly v rameni s cetuximabem, hypomagnezémie byla častěji pozorována v rameni s panitumumabem. Výskyt kožních toxicit byl srovnatelný u obou skupin a reakce na podání infuze byly velmi vzácné.
U pacientů s chemorefrakterním mCRC dosáhl panitumumab v kombinaci s irinotekanem srovnatelné účinnosti vyjádřené délkou přežití bez progrese onemocnění jako cetuximab ve stejné kombinaci.
(este)
Zdroj: Sakai D., Taniguchi H., Sugimoto N. et al. Randomised phase II study of panitumumab plus irinotecan versus cetuximab plus irinotecan in patients with KRAS wild-type metastatic colorectal cancer refractory to fluoropyrimidine, irinotecan and oxaliplatin (WJOG 6510G). Eur J Cancer 2020; 135 : 11–21, doi: 10.1016/j.ejca.2020.04.014.
