Souhrnný článek australských autorů se zabývá zhodnocením publikovaných výsledků výzkumů použití panitumumabu v léčbě kolorektálního karcinomu (CRC). V případě CRC s nemutovaným onkogenem KRAS se panitumumab jeví být vhodnou volbou, která zvyšuje efektivitu léčby.
Kolorektální karcinom (CRC) je celosvětově třetím nejčastěji diagnostikovaným typem nádorového onemocnění a druhou nejčastější příčinou úmrtí na onkologická onemocnění. Výsledky u pacientů s metastatickým CRC (mCRC) se v posledních 15 letech výrazně zlepšily, především díky častěji prováděným chirurgickým resekcím jaterních metastáz a zlepšení systémových terapeutických možností. I přesto je však u neoperabilního mCRC 5letý index přežití stále poměrně nízký.
Na zlepšení výsledků léčby se podílelo i zavedení panitumumabu do klinické praxe. Jde o humánní monoklonální protilátku, která se váže na receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) nádorových buněk a inhibuje tak cílové signalizační kaskády v buňce. To vede k protinádorovým účinkům: inhibici růstu nádoru, indukci apoptózy a inhibici angiogeneze.
Na základě dostupných publikací autoři konstatují, že klinický přínos panitumumabu je u CRC omezen na pacienty s nemutovaným (WT) onkogenem KRAS. Randomizované studie podporují použití panitumumabu jakožto monoterapie u mCRC nereagujícího na chemoterapii a v 1. a 2. linii léčby v kombinaci s chemoterapií. V případě KRAS WT CRC lze užití anti-EGRF protilátek považovat za standard v léčbě.
Panitumumab je v kombinaci s chemoterapií v 1. linii léčby preferován oproti anti-VEGF terapii (bevacizumab) zejména u pacientů s kontraindikacemi užití bevacizumabu, kterými jsou refrakterní hypertenze, proteinurie, nedávný chirurgický výkon, závažná trombóza nebo riziko krvácení. Přidání anti-EGFR protilátek k chemoterapii zlepšuje dobu přežití bez progrese onemocnění (PFS) a míru objektivní odpovědi (ORR) ve srovnání s chemoterapií samotnou.
Použití anti-EGFR léčby v 1. linii má zvláštní význam u podskupiny pacientů s hraničně resekabilními jaterními metastázami. Odpověď na léčbu (ORR), která u pacientů s KRAS WT léčených panitumumabem a režimem FOLFOX dosahuje dle klinické studie fáze III 55 %, je považována za srovnatelnou nebo lepší, než je jakákoliv jiná léčba 1. linie testovaná v klinických studiích fáze III. Retrospektivní analýzy podskupin ze studií zkoumajících užití bevacizumabu, cetuximabu a panitumumabu v 1. linii léčby v kombinaci s chemoterapií ukázaly zlepšení výsledků částečné resekce a míry úspěšné úplné resekce ve srovnání s chemoterapií samotnou.
Panitumumab lze použít v 1. i 2. linii léčby nemocných s CRC a nemutovaným onkogenem KRAS, případně i jako monoterapii u nádorů neodpovídajících na chemoterapii. Zařazení panitumumabu do léčby zlepšuje ORR i PFS pacientů. Panitumumab se jeví nadějně také jako součást „konverzní terapie“ u hraničně resekabilních jaterních metastáz.
(norg)
Zdroj: Hocking C. M., Price T. J. Panitumumab in the management of patients with KRAS wild-type metastatic colorectal cancer. Therap Adv Gastroenterol 2014; 7 (1): 20−37, doi: 10.1177/1756283X13498660.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
