Nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkem léčby protilátkami proti receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR) jsou kožní projevy způsobené lokální inhibicí EGFR. Na loňském kongresu ESMO Asia byl prezentován příspěvek o vlivu nesteroidních antiflogistik (NSAIDs) na akneiformní erupce při léčbě panitumumabem.
Studie se zúčastnilo celkem 104 pacientů s neresekovatelným pokročilým nebo rekurentním kolorektálním karcinomem s genem KRAS divokého typu. Pacienti byli v období od dubna 2010 do března 2016 léčeni panitumumabem se současným podáváním NSAIDs (pmab + NSAIDs) nebo pouze panitumumabem (pmab).
Autoři retrospektivně hodnotili vliv NSAIDs na kožní příznaky asociované s panitumumabem. Hodnocena byla data z prvních 6 cyklů léčby panitumumabem, vzhledem k tomu, že v tomto období byla často pozorována akneiformní erupce spojená s léčbou. Pacienti, kteří byli po zahájení terapie panitumumabem léčeni topickými či perorálně podávanými kortikoidy, byli ze studie vyloučeni.
Byl pozorován signifikantní rozdíl v incidenci (p = 0,0498) i závažnosti (p = 0,0495) akneiformní erupce mezi oběma skupinami. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
|
|
pmab + NSAIDs (n = 37) |
pmab (n = 67) |
|
Incidence akneiformní erupce |
74,3 % |
88,7 % |
|
Závažnost příznaků (počet pacientů): |
|
|
|
stupeň 0 |
10 |
7 |
|
stupeň 1 |
20 |
41 |
|
stupeň 2 |
7 |
18 |
|
stupeň 3 |
0 |
1 |
|
stupeň 4 |
0 |
0 |
Zdá se, že současné podávání perorálních NSAIDs je užitečné v prevenci akneiformní erupce způsobené panitumumabem.
(este)
Zdroj: Ishikawa H., Masujima H., R. Tanaka R. et al. A retrospective study on the protective effect of nonsteroidal anti-inflammatory drugs on panitumumab-related skin symptom. Ann Oncol 2016; 27 (suppl. 9): ix170−ix176, doi: 10.1093/annonc/mdw599.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
