Většina intravenózně podávaných onkologických léčiv má potenciál vyvolávat reakce na infuzi. Ty mohou být zprostředkovány buď IgE (alergická reakce, hypersenzitivita typu 1), nebo jiným způsobem (anafylaktoidní, nealergická reakce). Závažnost těchto reakcí se může velmi různit, stejně jako jejich výskyt – zatímco například platinové preparáty vyvolávají reakce obvykle až po 6−8 podáních, u protilátek to bývá obvykle již u 1. či 2. infuze. Anafylaxe se projevuje během několika minut od zahájení aplikace léku, projevy uvolnění cytokinů obvykle po 30−120 minutách.
Mezi časné známky reakce na infuzi patří respirační či kardiální příznaky, typické jsou kožní změny, dále se mohou objevit zmatenost, závratě, úzkost, artralgie, horečka, nauzea a zvracení. U anti-EGFR protilátek se reakce na infuzi vyskytují relativně méně často ve srovnání s jinými léčivy, nicméně incidence se uvádí nekonzistentně mezi 0 a 33 %, přičemž frekvence je vyšší u cetuximabu oproti panitumumabu.
Recentní systematický přehled a metaanalýza týmu amerických autorů zahrnuje observační nebo klinické studie s pacienty s mCRC léčenými anti-EGFR protilátkami, které uváděly výskyt reakcí na infuze, případy hypersenzitivity nebo alergie/anafylaxe. Cílem metaanalýzy byl odhad incidence reakcí na infuze. Pro jeho výpočet byl použit model náhodných efektů, který se uplatnil také pro stratifikaci incidence dle typu terapie, designu studie, geografické lokace, statusu mutace onkogenu RAS či KRAS, stupně závažnosti reakce a terminologie použité k popsání reakce.
Zjištěný odhad incidence nežádoucích reakcí na infuzi činil 4,9 % (95% interval spolehlivosti [CI] 3,6−6,5 %). Méně závažné reakce byly celkově běžnější než reakce vyššího stupně závažnosti. Incidence reakcí na podání cetuximabu byla téměř 4× vyšší než v případě panitumumabu (6,1 vs. 1,6 %).
Nežádoucí reakce na infuzi se vyskytují přibližně u 5 % pacientů s mCRC léčených anti-EGFR protilátkami. U jednotlivých látek se incidence signifikantně liší, a to i z hlediska závažnosti. Vyšší míra výskytu byla zaznamenána při podávání cetuximabu, panitumumab v tomto ohledu vykazoval výhodnější bezpečnostní profil.
Autoři analýzy dále zjistili, že vyšší incidence reakcí byla zaznamenána ve studiích s menším počtem pacientů; práce s větším počtem pacientů naopak vykazovaly nižší incidenci reakcí na infuzi. Studie hodnotící tyto aspekty onkologické léčby by měly vzít potaz souvislost parametrů účinnosti léčby a prognózy pacientů s výskytem nežádoucích reakcí na infuzi a určit tak prognostickou relevanci míry výskytu a závažnosti těchto reakcí.
(mir)
Zdroj: Bylsma L. C., Dean R., Lowe K. et al. The incidence of infusion reactions associated with monoclonal antibody drugs targeting the epidermal growth factor receptor in metastatic colorectal cancer patients: a systematic literature review and meta-analysis of patient and study characteristics. Cancer Med 2019; 8 (12): 5800−5809, doi: 10.1002/cam4.2413.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
