Léčba metastatického kolorektálního karcinomu – zaostřeno na panitumumab

Kolorektální karcinom je třetí nejčastější zhoubný nádor na světě. Až 20 % nemocných má přitom již při diagnóze přítomny vzdálené metastázy a u dalších 30 % se metastázy objeví po diagnóze. Dvě signální cesty, které mají zásadní význam v růstu a proliferaci mCRC a pro něž jsou k dispozici cílená terapeutická agens, jsou cesta aktivovaná vaskulárním endotelovým růstovým faktorem (VEGF) a epidermálním růstovým faktorem (EGF). K inhibici aktivace EGF se využívají protilátky vůči EGFR, které se nyní dostávají do běžné rutinní praxe léčby mCRC. Jejich účinnost je omezená na nemocné bez mutace v Kirsten rat sarkomovém genu (KRAS). Ovšem i u pacientů s wild typem genu KRAS je terapeutická odpověď přítomná pouze ve 20 % případů. Dnes jsou k dispozici dvě monoklonální protilátky vůči EGFR, a to cetuximab a panitumumab.

Panitumumab je plně humanizovaná protilátka, která se váže na EGFR a inhibuje fosforylaci receptoru a následnou aktivaci dalších kroků v postreceptorové kaskádě. Mechanismem účinku je internalizace receptoru, indukce apoptózy, autofágie a inhibice angiogeneze. Podává se intravenózně v doporučené dávce 6 mg/kg jednou za 2 týdny. Má nelineární farmakokinetiku, která není ovlivněná věkem, pohlavím ani poruchami jater a ledvin. Nejčastějším vedlejším účinkem je kožní toxicita – akneiformní dermatitida, erytém, rash, pruritus, suchá kůže, objevit se může i hypomagnezémie. U reakcí od stupně závažnosti 3 je doporučeno odložení další dávky. 

Panitumumab má zcela jistě své místo v monoterapii mCRC v případech nemocných refrakterních na chemoterapii a dále jako terapie 1. i 2. linie v kombinaci s chemoterapií. Naopak duální cílená terapie zaměřená proti EGFR i VEGF nevedla k lepším výsledkům.  

(jvrb)

Zdroj: Tay R. Y., Wong R., Hawkes E. A. Treatment of metastatic colorectal cancer: focus on panitumumab. Cancer Manag Res 2015 Jun 24; 7: 189–198. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.2147/CMAR.S71821