Multigenové testování by mělo být zváženo u všech pacientů s kolorektálním karcinomem (CRC), již jsou v době stanovení diagnózy mladší 50 let. Šance na odhalení hereditárního predispozičního syndromu je u CRC s časným začátkem velká. Studie publikovaná v časopisu JAMA Oncology v prosinci 2016 ukazuje na význam tohoto testování.
Jen asi 10 % pacientů s CRC je diagnostikováno před 50. rokem života. Ke klasickému vyšetření tumoru u mladých pacientů s CRC patří test na Lynchův syndrom. Jedná se germinální mutaci v genech tzv. DNA reparačního systému (MMR). Pacienti s Lynchovým syndromem tvoří asi 4−13,5 % mladých pacientů s CRC. Pokud je však tento screening negativní, jsou ke genetickému poradenství odesláni pouze pacienti, u kterých je objevena polypóza nebo je u nich nápadná rodinná anamnéza.
Američtí autoři se v prospektivní multicentrické studii věnovali prevalenci a spektru germinálních mutací v panelu 25 různých genů. Celkem bylo do studie zařazeno 450 pacientů v průměrném věku 42,5 roku v době diagnózy nádorového onemocnění, přičemž 8,2 % pacientů mělo ještě jinou, přídatnou malignitu. 19,1 % pacientů uvedlo, že mají alespoň jednoho příbuzného v první linii s nádorem střeva či rodinnou anamnézu jiných nádorových onemocnění (endometria, prsu, ovaria, pankreatu).
Multigenové testování ukázalo 75 patogenetických mutací u 72 pacientů (16 %). Polovinu z nich tvořili nemocní s Lynchovým syndromem. Celkově byla u 10,7 % pacientů prokázána deficience MMR. Autoři prokázali, že pacienti s patogenetickými mutacemi měli větší pravděpodobnost pozitivní rodinné anamnézy (zejména pro výskyt CRC či karcinomu ovaria). Pacienti s Lynchovým syndromem měli také větší šanci, že jejich nádor bude zachycen v časnějším stadiu ve srovnání s ostatními pacienty, kteří byli nositeli jiného hereditárního predispozičního syndromu (51,4 vs. 25,7 %).
Ačkoliv se většina nalezených mutací nacházela v genech, které byly již dříve spojeny s rizikem CRC, 18,1 % mutací bylo odhaleno v genech, jež dosud s rizikem CRC spojeny nebyly.
Pokud je u pacienta nalezena patogenetická mutace, je nezbytné doporučit testování dalších rodinných členů. Zejména ti, u nichž se zatím nerozvinulo žádné nádorové onemocnění, mohou při znalosti rizika podstupovat pravidelná preventivní vyšetření, která mají velkou šanci zachytit nádor velmi časně.
Studie odhalila fakta, která vyvolávají další otázky. U některých pacientů byly popsány genetické varianty nejasného významu, o nichž je možné se domnívat, že jsou patognomické, ale v daný okamžik tuto tezi nelze ověřit. Jak pacient, tak i jeho ošetřující lékař či genetik pak zůstávají v nejistotě. U některých mutací je dále obtížné stanovit relativní (i absolutní) riziko CRC. Jak má toto zjištění ovlivnit nádorové sledování u daného jedince a eventuálně u příslušníků jeho rodiny, je také zatím nejasné. Především však studie popsala genetickou mutaci pouze u malé části pacientů s CRC v mladém věku. To znamená, že s panelem 25 genů byla většina mutací minuta. Je potřeba objevit a popsat další geny, kombinace genů či kombinace genů a prostředí, aby bylo možné u těchto pacientů mluvit o konkrétním predispozičním syndromu, a tomu přizpůsobit management dalšího sledování.
Lze tedy shrnout, že nádorová genetika bude hrát v budoucnosti čím dál větší roli. Zejména u pacientů, kteří jsou diagnostikováni v mladém věku, tedy u CRC před 50. rokem života, je otázka pátrání po vrozené predispozici naprosto klíčová − nejenom pro pacienta, ale také pro jeho rodinné příslušníky. V tuto chvíli je důležité se zaměřit na různé varianty u známých rizikových genů, jejich význam v kancerogenezi a také na to, jak jsou spojeny s vlivy přicházejícími ze zevního prostřední.
(eza)
Zdroj: Pearlman R. et al. Prevalence and spectrum of germline cancer susceptibility gene mutations among patients with early-onset colorectal cancer. JAMA Oncol 2016 Dec 15, doi: 10.1001/jamaoncol.2016.5194 [Epub ahead of print].
