Neinvazivní analýza mutací, zhodnocení schopnosti metastazovat nebo sledování odpovědi na léčbu. To vše nám mohou cirkulující nádorové buňky (CTC) umožnit při boji s kolorektálním karcinomem.
Termín cirkulující nádorové buňky (CTC − circulating tumor cells) známe z hematoonkologie. Jejich detekce je zde součástí diagnózy, pokročilejší metody pak umožňují například diagnostiku minimální reziduální nemoci po léčbě hematologických malignit. Cirkulující nádorové buňky však můžeme v organismu nalézt i v případě solidních nádorů. O odběru a analýze CTC se hovoří jako o „tekuté biopsii“, vedle neinvazivnosti odběru materiálu však přinášejí oproti klasické biopsii i nespočet dalších výhod.
Pronikání nádorových buněk do krve a lymfatického systému je základním předpokladem vzniku metastáz. Samotná přítomnost CTC v organismu tak není při známé malignitě překvapivým nálezem – může však vypovídat například o riziku přítomnosti mikrometastáz u nově diagnostikovaného nemetastatického karcinomu nebo nás včas upozornit na počínající recidivu nemoci. Kvantifikace CTC a sledování jejich dynamiky v závislosti na léčbě může usnadnit rozhodnutí o agresivnějším nebo naopak šetrnějším terapeutickém postupu (konkrétně například o podání či nepodání adjuvantní chemoterapie).
V neposlední řadě může být užitečná i molekulární charakteristika zachycených buněk. Jestliže je schopná spolehlivě vypovídat o charakteristice solidního nádoru, může nám poskytnout informace nezbytné pro výběr biologické či hormonální terapie, aniž bychom byli nuceni zatěžovat pacienta rizikovou invazivní biopsií.
Okultní nádorové buňky můžeme detekovat v periferní krvi, kostní dřeni, lymfatickém systému nebo peritoneální laváži. Laboratorních metod jejich záchytu je testováno a používáno hned několik. Během více než 10 let výzkumů se daří stále lépe překonávat praktické překážky, jako je například velmi malé množství CTC v krvi nebo jejich molekulárněgenetická heterogenita. Stejně tak se vyvíjejí i metody izolace, kultivace a charakterizace těchto buněk.
Mezi diagnózy, v souvislosti s nimiž se o CTC hovoří nejvíce, patří karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom prostaty a nemalobuněčný karcinom plic. Prognostický význam a klinická využitelnost CTC jsou stále předmětem výzkumů. Vzhledem k rozmanitosti, co se týče diagnóz, klinických stadií, přístupů k analýze i žádaných výstupů z ní, je těžké hodnotit užitečnost CTC jakožto celku. Dosavadní studie se proto zaměřují spíše na jejich využití v konkrétních případech.
U kolorektálního karcinomu bylo prokázáno, že CTC v krvi mohou posloužit jako prognostický faktor u nově diagnostikovaného nemetastatického karcinomu. Prognostický význam mají CTC detekované ve vzorku krve odebraném jak před radikální operací, tak i pooperačně. Co se týče pokročilého kolorektálního karcinomu ve stadiu generalizace, zdá se, že sledování CTC by mohlo umožnit zhodnocení rozsahu onemocnění, časnou detekci relapsu po léčbě a kontrolu mutačního stavu onkogenu KRAS, jehož znalost je nezbytná pro volbu cílené terapie.
Výzkumu cirkulujících nádorových buněk a jejich role v léčbě kolorektálního karcinomu se podrobně věnují i česká pracoviště (viz níže uvedené recentně publikované práce). Vybavení i praktické znalosti nezbytné pro jejich detekci a charakterizaci tedy máme k dispozici. Prospektivní klinické studie s využitím CTC jako klinického markeru zatím probíhají, jestliže však jejich výsledky jednoznačně prokážou užitečnost využití CTC, můžeme být brzy v boji s kolorektálním karcinomem vybaveni zbrusu novou zbraní.
(luko)
Zdroje:
1. Bielčiková Z., Jakabová A., Pinkas M. et al. Circulating tumor cells: what we know, what do we want to know about them and are they ready to be used in clinics? Am J Transl Res 2017; 9 (6): 2807−2823.
2. Eliasova P., Pinkas M., Kolostova K. et al. Circulating tumor cells in different stages of colorectal cancer. Folia Histochem Cytobiol 2017; 55 (1): 1−5. doi: 10.5603/FHC.a2017.0005.
3. Bouchalová K., Hajdúch M. Prediktivní a prognostická onkologie. Univerzita Palackého, Olomouc, 2016. ISBN 978-80-244-5041-4.
