Japonská studie s více než 3 tisíci účastníky sesbírala podrobná data týkající se účinnosti, bezpečnosti a výskytu jednotlivých nežádoucích reakcí u pacientů léčených inhibitorem epidermálního růstového faktoru (EGFR) panitumumabem.
Postmarketingová studie zahrnovala pacienty léčené panitumumabem od června 2010 (kdy zde byl uveden na trh) do září 2012. Analyzována byla data 3 085 pacientů. Panitumumab byl použit ve 3. linii léčby nebo později u 72,4 % pacientů, předchozí protinádorovou léčbu (včetně adjuvantní chemoterapie) podstoupilo 94,4 % pacientů. Průměrná doba terapie panitumumabem činila 113 dní, 14,6 % pacientů dostávalo panitumumab déle než 10 měsíců.
Panitumumab byl v průběhu sledování vysazen u 84 % pacientů. Důvodem vysazení byly progrese onemocnění (61,7 %), výskyt nežádoucích účinků (14 %), odmítnutí léčby pacientem (6,2 %), nedodržování plánu návštěv pacienta v nemocnici (1 %) a jiné důvody (6 %).
Nežádoucí reakce se projevily u 84,1 % (n = 2 595) pacientů, z nichž nejčastějšími byly kožní komplikace (76,6 %), infekce (25 %), gastrointestinální poruchy (20,8 %) a poruchy metabolismu a výživy (17,9 %). U pacientů s monoterapií panitumumabem (n = 1 254) se nežádoucí reakce vyskytly v 80,1 % případů; v 19,7 % se jednalo o stupeň ≥ 3 a 5,4 % reakcí bylo klasifikováno jako závažné. Ve skupině, kde pacienti podstoupili kombinovanou léčbu panitumumabem (n = 1 831), se nežádoucí reakce objevily v 86,9 % případů; 30,0 % bylo stupně ≥ 3 a 7,9 % reakcí bylo klasifikováno jako závažné. Nebyl registrován významný rozdíl ve výskytu nežádoucích reakcí při použití panitumumabu v kombinacích s různými chemoterapeutickými režimy: FOLFOX 86,7 % (stupeň ≥ 3 29,3 %, závažné 9,1 %) vs. FOLFIRI 87,4 % (29,8 a 8,1 %).
Kožní komplikace se vyskytly u 78,4 % sledovaných pacientů (stupeň ≥ 3 u 14,7 %). Nejčastější byly akneiformní dermatitidy (69,9 %), paronychie (24,2 %), suchá kůže (21,7 %) a pruritus (4,8 %). Souhrnná prevalence těchto komplikací byla podobná v monoterapii (74,7 %) i v kombinované léčbě panitumumabem (80,9 %). Z důvodu kožních nežádoucích reakcí byla léčba ukončena u 7,0 % pacientů, ostatní v terapii mohli pokračovat navzdory těmto komplikacím.
Během léčby panitumumabem byla u některých pacientů kontrolována hladina sérového hořčíku, vápníku a draslíku. Elektrolytová dysbalance se objevila u 19,3 % (596) pacientů, u 4,8 % se jednalo o stupeň ≥ 3. Nejčastější byla hypomagnezémie (36,5 % pacientů, u nichž byla k dispozici relevantní data), dále pak hypokalcémie (6,7 %) a hypokalémie (2,3 %). U 3 pacientů s elektrolytovou dysbalancí došlo k prodloužení intervalu QT a dále se vyskytla rhabdomyolýza, paralýza, tetanie a křeče.
Infuzní reakce se objevila u 1,5 % pacientů, stupeň ≥ 3 u 0,2 %. Z toho 61,7 % reakcí se objevilo při prvním podání infuze, 14,9 % při druhém podání a u zbývajících pacientů se reakce objevila později.
ILD se vyskytla u 1,3 % pacientů, tento podíl byl identický u pacientů léčených panitumumabem v monoterapii i dostávajících panitumumab v kombinované léčbě. 0,6 %, tj. 20 pacientů během léčby zemřelo následkem ILD.
Srdeční onemocnění se objevilo u 0,2 % pacientů. 1 pacient, kterému byl podáván panitumumab spolu s FOLFIRI, zemřel v důsledku srdečního selhání.
Během léčby bylo hlášeno 1 135 úmrtí. Nejčastěji byla spojena s progresí onemocnění. U 2,2 % úmrtí nebyla vyloučena spojitost s podáním panitumumabu.
Střední doba přežití u 1 062 pacientů léčených panitumumabem v monoterapii ve 3. linii léčby dosahovala 10,3 měsíce (9,0–11,8 měsíce).
Tato postmarketingová studie potvrzuje bezpečnost a účinnost panitumumabu, stejně jak je tomu u dřívějších klinických studií. Studie dále ukazuje příznivý poměr rizik a benefitů pro použití panitumumabu u pacientů s neresekovatelným kolorektálním karcinomem.
(mkd)
Zdroj: Boku N., Sugihara K. Kitagawa Y. et al. Panitumumab in Japanese patients with unresectable colorectal cancer: a post-marketing surveillance study of 3085 patients. Jpn J Clin Oncol 2014; 44 (3): 214–223, doi: 10.1093/jjco/hyt196.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
