Panitumumab je plně humánní monoklonální protilátka cílící na receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) schválená k léčbě dospělých pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) bez mutace onkogenu RAS (wtRAS). Podává se v 1. linii léčby v kombinaci s režimy chemoterapie FOLFOX nebo FOLFIRI a ve 2. linii v kombinaci s FOLFIRI nebo jako monoterapie po selhání chemoterapie založené na 5-fluorouracilu. Registrace panitumumabu v roce 2007 významně rozšířila terapeutické možnosti mCRC s wtRAS a přispěla k rozvoji molekulárního profilování nádorů.
Signifikantní benefit přidání panitumumabu k chemoterapii u pacientů bez mutace v exonu 2 genu KRAS potvrdilo několik klinických studií. Velká retrospektivní analýza studií fáze II a III PRIME, PEAK a PLANET ukázala, že panitumumab nasazený v 1. linii léčby byl ve vyšší míře spojen s časným zmenšením tumoru a hlubší odpovědí na léčbu, což souviselo s prodloužením přežití bez progrese (PFS), celkovým přežitím (OS) a vyšší mírou resekcí.
Toxicita panitumumabu se často projevuje v oblasti kůže jako akneiformní vyrážka, suchost kůže a záněty nehtového lůžka. Je důležité tuto toxicitu nepodceňovat, neboť může vést ke snížení compliance pacienta. Dermatologické projevy bývají obvykle zvládnutelné, opakované těžké projevy (intenzity stupně 3 a výše) se mohou zmírnit snížením dávky. Dalším běžným nežádoucím účinkem je hypomagnezémie vznikající ovlivněním funkce Henleovy kličky a distálního tubulu v ledvinách. Symptomatické případy je třeba léčit doplněním hořčíku perorálně nebo intravenózně. Celkově má léčivo příznivý dopad na kvalitu života pacientů, přičemž pozitivní výsledky byly zaznamenány i u oslabených a starších osob.
V současnosti se otevírají nové léčebné možnosti, například kombinace panitumumabu s intenzifikovanou chemoterapií s cílem dosáhnout resekability původně neresekovatelného nádoru nebo nové strategie udržovací léčby.
Současné snahy jsou zaměřeny na rozklíčování mechanismů primární rezistence (mimo RAS status) a sekundární rezistence k panitumumabu a anti-EGFR léčbě obecně. To vyžaduje komplexnější molekulární popis wtRAS nádorů, posouzení dalších mutací a klinicko-patologických charakteristik, například statusu BRAF nebo pravo-/levostranné lokalizace tumoru, a vývoj nových metodik, které by zachytily dynamickou heterogenitu genomu mCRC pod tlakem cílené léčby. Nedávné pokroky v této oblasti předznamenávají validaci nových prediktivních biomarkerů mCRC s wtRAS, jež by pomohly ještě lépe zpřesnit selekci pacientů pro léčbu. Cílem je vyvinout nové léčebné strategie založené na individuálním molekulárním profilu pacienta, které by přispěly k optimalizaci terapie a zvýšily prospěch pacienta z léčby.
(mir)
Zdroj: Battaglin F., Puccini A., Ahcene Djaballah S., Lenz H. J. The impact of panitumumab treatment on survival and quality of life in patients with RAS wild-type metastatic colorectal cancer. Cancer Manag Res 2019; 11: 5911–5924, doi:10.2147/CMAR.S186042.
