Virus klíšťové encefalitidy (KE), patřící mezi flaviviry, je každý rok v Evropě a Asii zodpovědný za přibližně deset tisíc vážných případů encefalitidy. Vědci z Ústavu lékařské mikrobiologie a hygieny v německém Freiburgu se nedávno zaměřili na způsob, jakým virus KE indukuje tvorbu interferonů v infikované buňce. Výsledky své práce zveřejnili v časopise Journal of Virology.
Autoři studie použili viriony kmenů Neudörfl, Hypr a Absettarov, u kterých zkoumali schopnost indukovat tvorbu interferonů typu I (IFN-alfa, IFN-beta), působících především jako inhibitory virové replikace.
Hladina transkriptu IFN-beta jednoznačně korelovala s množstvím virové RNA. Zároveň byla indukce tvorby IFN závislá na transkripci faktoru IRF-3. Nejvyšší hladiny RNA a zároveň největší schopnost indukce tvorby IFN vykazoval kmen Hypr, avšak i ten, stejně jako zbylé dva kmeny, indukoval transkripci IRF-3 se zřejmým zpožděním. V důsledku toho mohl virus KE udržovat hladiny IFN transkriptů pod prahovou hodnotou, která by umožnila uvolnění IFN z buňky. Teprve za 24 hodin po infekci se v buňkách nahromadilo dostatečné množství transkriptů IFN, které umožnilo secernovat IFN ven z buňky v detekovatelném množství.
Zpoždění indukce tvorby IFN pravděpodobně nebylo způsobeno specifickým virovým proteinem. Na druhou stranu autoři studie zaznamenali, že virová dsRNA, která je důležitým spouštěčem IFN odpovědi, je imunodetekovatelná pouze uvnitř intracelulárních membránových kompartmentů. Až v pozdějším průběhu infekce je podle některých známek dsRNA přítomná také v cytoplazmě.
S použitím elektronové mikroskopie na ultratenkých řezech autoři studie ukázali, že podobně jako další flaviviry také virus KE ovlivňuje organizaci intracelulárních membrán. Uvnitř endoplazmatického retikula byly pozorovány jak virové částice, tak membránové váčky, které s největší pravděpodobností představují místo syntézy virové RNA.
Virus KE pravděpodobně způsobuje reorganizaci vnitřních buněčných membrán, ve kterých je uložena většina virové dsRNA, která je tak nepřístupná detekci cytoplazmatických receptorů. Tím je zpožděna indukce tvorby antivirových IFN přibližně o 24 hodin.
(vek)
Zdroj:
Overby A. K. et al: Tick-borne encephalitis virus delays interferon induction and hides its double-stranded RNA in intracellular membrane vesicles. J Virol 2010. Publikováno online před tiskem dne 16. června 2010.
