Pozitivní efekt betablokátorů u pacientů s HFpEF a vyšší srdeční frekvencí

17. 4. 2019

Betablokátory užívané ve vysokých či maximálních tolerovaných dávkách mají silnou pozici v léčbě chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí (HFrEF). Jejich přínos u méně probádané klinické jednotky, srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí (HFpEF), však není jednoznačný. Tým amerických autorů si proto ve své nedávno publikované studii vytyčil cíl zjistit, do jaké míry užívání vysokých dávek betablokátoru nebo naopak absence betablokátoru v léčbě těchto pacientů ovlivňuje celkovou mortalitu.

Inzerce

Úvod

Jelikož je efekt sekundárně preventivních intervencí často nejvíce vyjádřen ve vysoce rizikových skupinách pacientů, mohla by identifikace a cílená léčba těchto skupin pomoci vyřešit výše uvedené klinické dilema. Jednou z vysoce rizikových skupin jsou i pacienti s HFpEF a klidovou srdeční frekvencí ≥ 70 tepů za minutu. Efektu léčby vysokými dávkami betablokátorů v této populaci nemocných se věnovala retrospektivní observační studie využívající data z amerického registru OPTIMIZE-HF (Medicare-linked Organized Program to Initiate Lifesaving Treatment in Hospitalized Patients with Heart Failure).

Studovaný soubor

Z celkem 8462 pacientů hospitalizovaných pro srdeční selhání s ejekční frakcí ≥ 50 % jich 5422 při propuštění z nemocnice mělo srdeční frekvenci ≥ 70 tepů za minutu. 4537 jich postrádalo kontraindikaci k užívání betablokátorů a ten byl skutečně předepsán 2797 z nich (u 2592 byla k dispozici též informace o dávce). 730 pacientům byl předepsán betablokátor ve vysoké dávce definované jako atenolol ≥ 100 mg/den, bisoprolol ≥ 10 mg/den, karvedilol ≥ 50 mg/den nebo metoprolol tartrát či sukcinát ≥ 200 mg/den.

Statistická analýza

Autoři využili metody propensity score, která má za cíl omezit v observačních studiích vliv faktorů, jež mohou vést k zařazení subjektu do léčené skupiny a tím zkreslit výsledek a nadhodnotit či podhodnotit vliv samotné léčby. Byla vytvořena odpovídající kohorta 1280 pacientů vyvážená v 58 různých charakteristikách, která byla následně analyzována.

Výsledky

K úmrtí z jakékoliv příčiny došlo během 6 let sledování (medián 2,8) u 63 % pacientů léčených vysokou dávkou betablokátoru a u 68 % pacientů bez betablokátoru (poměr rizik [HR] 0,86; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,75–0,98; p  = 0,027). Poměr rizik pro rehospitalizaci z jakékoliv příčiny při užívání vysokých dávek betablokátoru činil 0,90 (95% CI 0,81–1,02), pro složený výstup rehospitalizace + úmrtí pak 0,89 (95% CI 0,80–1,00), a tyto rozdíly mezi skupinami tedy nebyly statisticky významné.

Závěr

U pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí a se srdeční frekvencí ≥ 70 tepů/min bylo podávaní vysokých dávek betablokátorů spojeno s významně nižším rizikem úmrtí. Než si však najde cestu do klinických doporučení, musí být tato souvislost ověřena dalšími studiemi.

(luko)

Zdroj: Lam P. H., Gupta N., Dooley D. J. et al. Role of high-dose beta-blockers in patients with heart failure with preserved ejection fraction and elevated heart rate. Am J Med 2018 Dec; 131 (12): 1473–1481, doi: 10.1016/j.amjmed.2018.07.008.



Štítky
Diabetologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Chronické srdeční selhání
Autoři: MUDr. Markéta Hegarová

Špatná terapeutická odpověď? Zbystřete! Možná je načase zaměřit se na adherenci
Autoři: doc. MUDr. Jan Bruthans, CSc., doc. MUDr. Miroslav Solař, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

Pozice pacienta v kardiovaskulárním kontinuu

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se