Antianginózní terapie představuje klíčovou součást terapie stabilní AP snižující výskyt stenokardií a zlepšující kvalitu života nemocných. Podle evropských i amerických guidelines je v 1. linii terapie doporučeno podávání betablokátorů (BB) nebo blokátorů kalciových kanálů (BKK), a to v monoterapii nebo v kombinaci s další léčbou. Navzdory časté preskripci a signifikantní účinnosti BB řada pacientů přes tuto léčbu pociťuje ischemické anginózní bolesti. Řešením může být přidání metabolického modulátoru trimetazidinu k terapii betablokátorem u pacientů s přetrvávajícími symptomy navzdory maximální tolerované dávce BB.
Cílem post hoc analýzy studie CHOICE-2 bylo doplnění chybějících dat ohledně účinnosti a bezpečnosti kombinace trimetazidinu a betablokátoru bisoprololu u pacientů s přetrvávajícími symptomy AP navzdory monoterapii bisoprololem.
Do post hoc analýzy studie byli zařazeni pacienti se stabilní AP, kteří navzdory maximální tolerované dávce bisoprololu a další terapii nadále pociťovali symptomy ischemického srdečního onemocnění. Do studie bylo zařazeno celkem 221 nemocných, kteří podstoupili terapii trimetazidinem v dávce 35 mg 2× denně a bisoprololem v různém dávkovacím schématu. Pacienti byli rozděleni do 4 podskupin podle dávky bisoprololu, a to na podskupinu užívající bisoprolol v dávce 2,5 mg, 5 mg, 10 mg nebo jinou dávku (1,25 mg, 7,5 mg, 15 mg) 1× denně. Celková doba sledování činila 6 měsíců, přičemž cílem studie bylo zhodnocení účinnosti a bezpečnosti kombinované terapie.
Průměrný věk pacientů činil 64,9 ± 8,9 roku, poměr mužů a žen byl vyrovnaný (47,96 % M, 52,04 % Ž). Nemocní byli zařazeni do stupně závažnosti AP podle klasifikace Canadian Cardiovascular Society (CCS), většina jich při vstupu do studie patřila do třídy 2 (65,6 %) a třídy 3 (30,8 %). Většina pacientů užívala bisoprolol v dávce 5 mg (60,1 %), dále pak v dávce 10 mg (21,1 %) a 2,5 mg (11,9 %). Celkem 92,8 % účastníků zůstalo během celé studie na stejné dávce bisoprololu jako při vstupu do studie a 218 jich pokračovalo v kombinační terapii i po ukončení studie.
Průměrný počet týdenních epizod anginy pectoris poklesl ze vstupní hodnoty 6,2 ± 5,3 na 1,5 ± 1,9 po 6 měsících léčby (p < 0,001). Obdobný signifikantní a setrvalý pokles byl pozorován ve všech podskupinách (p < 0,05). Podíl pacientů s úplnou absencí příznaků AP se zvýšil téměř 6násobně − z 5,4 % při vstupu do studie na 33,9 % na konci studie, přičemž tento trend byl pozorován také ve všech podskupinách.
Současně byl u účastníků studie zaznamenán pokles užívání krátkodobě působících nitrátů − průměrná týdenní dávka se ze vstupní hodnoty 5,5 ± 4,4 snížila na 1,0 ± 1,4 na konci studie. Změna byla statisticky signifikantní a obdobná ve všech podskupinách. Na konci studie významně vzrostl počet pacientů bez nutnosti užívání krátkodobě působících nitrátů, a to z 5,9 % na počátku studie na 52,3 % na jejím konci.
U účastníků studie také došlo ke zvýšení fyzické kapacity měřené pomocí délky chůze, a to z 308 ± 207 metrů na počátku studie na 497 ± 253 metrů na konci studie (p < 0,05). Signifikantní zlepšení fyzické kapacity bylo pozorováno rovněž při chůzi do schodů. V průběhu studie bylo dále zaznamenáno snížení počtu pacientů s dyspnoickými obtížemi, a to ze 76,5 na 39,4 %.
V průběhu studie došlo k 10násobnému vzrůstu počtu pacientů zařazených do skupiny 1 podle CCS (2,3 % na počátku studie, 27,6 % na jejím konci) a k 3násobnému snížení počtu pacientů zařazených do třídy závažnosti 3 podle CCS (30,8 % při vstupu do studie, 10,8 % na jejím konci). Během studie se krevní tlak účastníků pohyboval v normálních rozmezích ve všech podskupinách a nebyl zaznamenán žádný případ bradykardie. Došlo k významnému poklesu ambulantních ošetření a hospitalizací nutných zejména pro obtíže spojené s AP a hypertenzí.
Betablokátory podle současných guidelines zaujímají důležitou úlohu v terapii stabilní anginy pectoris. U části pacientů však navzdory maximální tolerované dávce BB nedochází k signifikantnímu ústupu obtíží. Z výsledků citované recentní práce vyplynulo, že účinnou a bezpečnou volbou u pacientů se symptomy AP navzdory maximální tolerované dávce bisoprololu je jeho kombinace s metabolickým modulátorem trimetazidinem.
(holi)
Zdroj: Glezer M.; CHOICE-2 study investigators. Trimetazidine and bisoprolol to treat angina in symptomatic patients: post hoc analysis from the CHOICE-2 Study. Cardiol Ther 2021; 10 (1): 161–173, doi: 10.1007/s40119-020-00202-6.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
