Kombinace arteriální hypertenze a zvýšené tepové frekvence jako významný kardiovaskulární rizikový faktor

23. 11. 2020

Tepová frekvence je jednou z hodnot základních životních funkcí, která by měla být pravidelně měřena. Sinusová tachykardie může být za určitých podmínek fyziologická. Pacient s klidovou tachykardií by však měl být vždy vyšetřen, neboť tachykardie může být symptomem závažného zdravotního problému. Zejména u nemocných s arteriální hypertenzí potom rychlá srdeční akce zvyšuje výrazně kardiovaskulární riziko.

Tepová frekvence jako rizikový a prognostický faktor

Obezita, kouření, alkoholismus, diabetes mellitus či renální onemocnění významně přispívají k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Zvýšená klidová tepová frekvence (TF) je jedním z dalších rizikových faktorů, které jsou však odbornou veřejností často opomíjeny. Klidová TF by se u zdravého dospělého jedince měla pohybovat v hodnotách 60–100 tepů/min. Nárůst jejích hodnot (a to i v rámci zmíněného rozmezí) je spojen s výrazným rizikem rozvoje arteriální hypertenze a dalších kardiovaskulárních komplikací.

Příčinou zvýšené klidové TF může být například emoční zátěž, horečka, anémie, hypovolémie nebo působení návykových látek a některých léků. Samozřejmostí je při managementu klidové tachykardie vyloučení všech příčin sekundárního zvýšení TF. V mnoha případech však etiologie tachykardie zůstává neznámá.

Zvýšená TF u pacientů s arteriální hypertenzí

Každý pacient by měl být řádně poučen o nutnosti a způsobu sledování tepové frekvence a její měření by měl sám doma provádět. Sledování hypertoniků by se nemělo omezovat na pouhé měření hodnot krevního tlaku. Pacienti s hypertenzí a zrychlenou srdeční akcí vyžadují intervenci, která má potenciál ovlivnit oba zmíněné problémy. Nefarmakologická terapie zahrnuje snahu o zlepšení v oblasti životního stylu, například přiměřenou a pravidelnou fyzickou aktivitu, zanechání kouření, omezení konzumace alkoholu a kofeinu a redukci hmotnosti. Farmakologická terapie usilující o snížení TF by měla být nasazena u symptomatických pacientů. Nejčastěji se využívají blokátory beta-adrenergních receptorů.

Dvě mouchy jednou ranou − vliv betablokátorů na krevní tlak i tachykardii

Ze skupiny betablokátorů používáme především selektivní β1-blokátory (kardioselektivní betablokátory). Tato léčiva snižují srdeční frekvenci, vodivost převodního systému, sílu kontrakce a vzrušivost myokardu. Lze je využít u pacientů se sinusovou tachykardií způsobenou emočními vlivy, u nemocných po infarktu myokardu, s chronickým srdečním selháním a dále například u pacientů s hypertyreózou.

Kromě zpomalení srdeční akce mají β1-blokátory rovněž antihypertenzní účinek. Jejich využití u hypertoniků s klidovou tachykardií je tedy výhodné, neboť současně dosáhneme snížení hodnot krevního tlaku i klidové tepové frekvence. Kardioprotektivní vliv β1-blokátorů spočívá v redukci metabolických nároků myokardu a snížení rizika vzniku závažných poruch srdečního rytmu.

Mezi klinicky nejčastěji využívané zástupce této skupiny patří bisoprolol, podávaný v dávce 1,25−10 mg 1× denně. Léčbu je nutné zahájit postupným titračním zvyšováním dávek a během titrační fáze často provádět monitorování základních životních funkcí.

Měřit krevní tlak nestačí

Praktický lékař i internista provádí u svých pacientů měření krevního tlaku při každé návštěvě. Stejně tak by měl ale pečlivě dbát na pravidelné měření klidové tepové frekvence. Každý lékař si musí být vědom, že zvýšená klidová TF není jen neškodným parametrem a může i předcházet rozvoji arteriální hypertenze.

Zaměřovat se pouze na osoby se známými kardiovaskulárními rizikovými faktory nestačí, pacienti se zvýšenou klidovou TF totiž bývají v tomto ohledu „nenápadní“. Jedná se hlavně o ty, u nichž je tachykardie způsobena emočními vlivy. Tito pacienti bývají často vystaveni zvýšené pracovní zátěži nebo se u nich projevují psychické obtíže. Přítomnost arteriální hypertenze společně se zvýšenou klidovou TF výrazně zvyšuje kardiovaskulární riziko a vhodným a včasným řešením této situace lze zabránit rozvoji komplikací.

(kali)

Zdroje:
1. Dalal J., Dasbiswas A., Sathyamurthy I. et al. Heart rate in hypertension: review and expert opinion. Int J Hypertens 2019 Feb 19; 2019: 2087064, doi: 10.1155/2019/2087064.
2. Eguchi K. New insight into effects of β-blockers on arterial functions. Pulse (Basel) 2016; 3 (3–4): 190–194, doi: 10.1159/000443615.
3. Švihovec J., Bultas J. Farmakologie. Grada, Praha, 2018.



Štítky
Diabetologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se