Karcinom prsu byl považován za nádor minimálně imunogenní. Jedná se však o heterogenní skupinu onemocnění a dnes už víme, že existují i karcinomy prsu s výraznou imunopatologickou složkou. V současnosti tak již probíhají pokročilé fáze klinického výzkumu s inhibitory imunitních kontrolních bodů. Pozornost se zaměřuje především na agresivní a obtížně léčitelný triplenegativní subtyp.
Imunoeditace patří mezi znaky společné různým nádorovým onemocněním. Jak se nádor vyvíjí, v jeho stromatu mohou převládnout imunosupresivní buňky: regulační T lymfocyty (Treg), makrofágy asociované s nádorem (TAM), myeloidní supresorové buňky (MDSC) a TH2 lymfocyty.
V poslední době jsou intenzivně studovány právě lymfocyty infiltrující nádor (TIL). U karcinomu prsu jsou TIL považovány za možný prognostický a prediktivní biomarker. Asi 13−30 % všech karcinomů prsu lze zařadit do skupiny s převahou lymfocytů ve stromatu (LPBC – lymphocyte predominant breast cancer). Jedná se o nádory, které obsahují > 50−60 % TIL ve stromatu.
Rozsáhlou analýzu významu TIL provedla Německá skupina pro výzkum karcinomu prsu (German Breast Group). Němečtí výzkumníci analyzovali bioptáty 3771 pacientek léčených v rámci několika klinických studií různými režimy neoadjuvantní chemoterapie. Pomocí výsledků vyšetření sdružili karcinomy prsu do 3 skupin:
LPBC byly četnější u triplenegativních (30 %) a HER2+ karcinomů (19 %). Analýza potvrdila prediktivní potenciál TIL a také závěry předchozích výzkumů – vyšší množství TIL předpovídalo lepší odpověď na léčbu. Patologické kompletní remise (pCR) dosáhlo 20 % případů s nízkým podílem TIL, 27 % se středním a 44 % případů s LPBC (p = 0,0001).
Zkoumán byl rovněž prognostický potenciál, a to s využitím klinických dat 2570 pacientek. U triplenegativního karcinomu prsu byl vyšší podíl TIL spojen s delším přežitím bez známek onemocnění (DFS) i celkovým přežitím (OS). U HER2+ pacientek byl vyšší podíl TIL spojen pouze s delším DFS. U HER2– pacientek byl potom s delším přežitím překvapivě spojen naopak nízký podíl TIL ve stromatu.
V kontextu cílené imunoterapie je často studována exprese molekul imunitních kontrolních bodů. Nedávno provedená studie s účastí 110 pacientek s karcinomem prsu ukázala, že 23,6 % nádorů exprimovalo PD-L1 (ligand 1 receptoru programované buněčné smrti). Častějšími molekulárními subtypy byly opět triplenegativní (42,9 %) a HER2+ subtypy (luminální B [41,7 %] a HER2+ karcinom [29,4 %]), oproti tomu luminální A subtyp (ER+/PR+, HER2–) exprimoval PD-L1 jen v 9,3 % případů.
Atezolizumab je monoklonální protilátka proti PD-L1 používaná zatím v léčbě urotelového a nemalobuněčného plicního karcinomu.
Atezolizumab byl v klinickém hodnocení fáze I podáván 112 pacientkám s pokročilým nebo metastatickým triplenegativním karcinomem prsu. Míra objektivní odpovědi (ORR) činila 10 %, 13 % potom ve skupině s pozitivitou exprese PD-L1. Kompletní a parciální remise dohromady se stabilizací onemocnění dosáhlo celkem 30 % pacientek a 58 % těch, kterým byla studijní medikace podávána v 1. linii léčby. Celkové přežití (OS) činilo 9,3 měsíce. U pacientek s odpovědí na léčbu ovšem medián trvání odpovědi dosáhl nadějných 21,1 měsíce.
Atezolizumab byl zkoušen také v kombinaci s anti-VEGF protilátkou bevacizumabem a/nebo paklitaxelem (konjugovaným s nanočásticemi albuminu, nab-paklitaxel) u pacientek s pokročilým nebo metastatickým triplenegativním karcinomem prsu. Potvrzená ORR v celém souboru pacientek dosáhla 41,7 %. U žen, které byly léčeny kombinací atezolizumabu s nab-paklitaxelem, bylo dosaženo ORR 66,7 % při podávání studijní léčby v 1. linii. Z nejčastějších nežádoucích příhod (stupeň ≥ 3) souvisejících se studijní medikací se vyskytovaly ty hematologické – neutropenie (41 %), trombocytopenie (9 %) a anémie (6 %).
Ačkoliv je klinický výzkum využití inhibitorů imunitních kontrolních bodů u karcinomu prsu teprve v začátcích a zůstává řada nevyjasněných otázek, probíhají již i klinická hodnocení fáze III, a to především s populací nemocných s triplenegativním karcinomem. Přehled probíhajících studií s atezolizumabem uvádí tabulka níže.
Tab. Běžící klinická hodnocení fáze III s atezolizumabem u triplenegativního karcinomu prsu
|
Klinické hodnocení |
Experimentální rameno |
Kontrolní rameno |
Klinické načasování |
|
NCT03125902 |
atezolizumab + paklitaxel |
paklitaxel |
adjuvance, 1. linie |
|
NCT02425891 |
atezolizumab + nab-paklitaxel |
nab-paklitaxel |
adjuvance, 1. linie |
|
NCT03371017 |
atezolizumab + gemcitabin + karboplatina nebo kapecitabin |
gemcitabin + karboplatina nebo kapecitabin |
adjuvance, 1. linie |
|
NCT03281954 |
atezolizumab + paklitaxel + karboplatina (4 cykly), |
paklitaxel + karboplatina (4 cykly), následované doxorubicinem |
neoadjuvance |
|
NCT03197935 |
atezolizumab + nab-paklitaxel následované doxorubicinem a cyklofosfamidem |
nab-paklitaxel následovaný doxorubicinem a cyklofosfamidem |
neoadjuvance |
|
NCT02620280 |
atezolizumab + karboplatina + nab-paklitaxel |
karboplatina + nab-paklitaxel |
neoadjuvance |
V současnosti je vysoké množství TIL v nádorovém mikroprostředí u triplenegativních a HER2+ karcinomů prsu považováno za robustní prediktivní a prognostický biomarker. Moderní imunoterapie i u tohoto nádoru přináší určité subpopulaci léčených pacientek dlouhodobé remise nebo alespoň stabilizaci onemocnění. Jasnější postavení imunoterapie v léčbě karcinomu prsu – nebo přinejmenším v léčbě triplenegativního subtypu – bude brzy vyjasněno díky prvním výsledkům klinických studií fáze III.
(jam)
Zdroj: de la Cruz-Merino L., Palazón-Carrión N., Henao-Carrasco F. et al. New horizons in breast cancer: the promise of immunotherapy. Clin Transl Oncol 2018; Jun 18, doi: 10.1007/s12094-018-1907-3 [Epub ahead of print].
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.