OS, PFS, CR, PR, ORR, … Taky vám jde někdy z těchhle zkratek trochu hlava kolem? Přinášíme 1. díl přehledného návodu, jak se vyznat v nejběžnějších cílových parametrech klinických hodnocení, aby pro vás výsledky studií měly ve spojení s klinickou praxí co největší vypovídající hodnotu.
Účelem klinického hodnocení (studie) je vyhodnotit poměr přínosů a rizik (nového) léčiva, tedy zhodnotit bezpečnostní profil léčby, včetně případných očekávatelných nežádoucích účinků, a definovat cílovou skupinu pacientů, jež bude mít z nové léčby největší užitek v klinické praxi.
Za základní cílový parametr (endpoint) vypovídající o výsledcích léčby i o celkové závažnosti daného typu onkologického onemocnění je obecně považováno přežití. Prodloužení přežití se považuje za nejprokazatelnější cílový parametr v konfirmačních studiích srovnávajících dvě ramena léčby.
Při analýze přežití se sleduje doba přežití vybrané skupiny pacientů v čase, kdy postupně ubývá žijících jedinců. Hodnotí se obvykle střední doba přežití, tedy čas, kdy přežití dosahuje 50 % subjektů hodnocení (medián doby přežití). Alternativně je možno přežití vyjádřit jako podíl pacientů, kteří dosáhli určité doby přežití, např. pětiletého přežití.
Při hodnocení parametrů přežití v konkrétním čase je nutno vzít v úvahu, že u některých subjektů již hodnocená událost proběhla a její čas je znám, zatímco u ostatních pacientů událost dosud nenastala. Smyslem analýzy přežití je vyhodnotit podíl přežívajících jako funkci času. Standardně se tento odhad provádí analýzou dle Kaplana a Meiera, jejímž výstupem je křivka přežití.
Obecně se sledování nemusí týkat pouze doby do úmrtí pacienta, ale je možno sledovat dobu, než nastane jakýkoliv sledovaný jev (progrese, relaps, zhoršení stavu, ztráta odpovědi na léčbu). Analýzy tohoto typu se označují jako time-to-event analyses, protože po určitou dobu sledování (follow-up time) zaznamenáváme rostoucí počet hodnocených událostí (events). Přehled nejčastěji zkoumaných parametrů shrnuje tabulka níže.
Tab.: Nejčastěji používané parametry v analýze přežití
| Celkové přežití (OS − overall survival) | Doba do úmrtí (bez ohledu na příčinu smrti). |
| Bezpříznakové přežití/přežití bez nemoci DFS − disease-free survival) | Časový interval mezi datem dosažení kompletní remise a prvním projevem další aktivity nemoci (relaps) nebo úmrtím. |
| Interval přežití bez příznaků nemoci (DFI − disease free interval) | Časový interval mezi dosažením kompletní remise a relapsem, tedy doba, po kterou je pacient živ a nemá známky choroby po předchozí úspěšné léčbě primárního nádoru. |
| Přežití bez progrese (PFS − progression free survival) | Doba, po kterou je pacient živ a nemá známky progrese nádoru užívá se u nemocných s neoperovaným a/nebo metastatickým onemocněním). |
| Doba do progrese (TTP − time to progression) | Časový interval mezi datem ukončení konkrétní fáze léčby a datem následné progrese onemocnění. Na rozdíl od PFS se do TTP nezahrnují pacienti, kteří zemřou z jiných příčin bez progrese nádoru. |
Přežití patří mezi parametry, které jsou schopny jednoznačně vyhodnotit případný poměr rizik a přínosů při zavádění nového léčiva do klinické praxe. Použití OS jako primárního cíle studie však s sebou nese i určitá negativa. Nejzávažnějším limitem je ovlivnění celkového přežití následnými léčebnými postupy (po vyřazení pacienta ze studie pro progresi onemocnění).
Zdroje:
