Subkutánní vs. intravenózní aplikace trastuzumabu − data z dlouhodobého sledování

Větší pohodlí pro pacientky i personál

Subkutánní podání trastuzumabu může být v porovnání s intravenózní aplikací výhodnější z pohledu pacientek (kratší čas podání, který zvyšuje pohodlí; preference subkutánního podání samotnými nemocnými) a zároveň snižuje vytíženost zdravotnického personálu. V primární analýze studie HannaH (Enhanced Treatment With Neoadjuvant Herceptin) se účinnost subkutánního podání trastuzumabu u pacientek s HER2-pozitivním karcinomem prsu vyrovnala intravenózní aplikaci dle míry dosažení pCR (patologické kompletní odpovědi, tedy absence invazivních neoplastických buněk v prsu; duktální karcinom in situ byl akceptován). Údolní koncentrace, tj. sérová koncentrace trastuzumabu před podáním dávky v cyklu 8, byla srovnatelná pro obě lékové formy. Předchozí analýza z 2letého pozorování ukázala srovnatelné hodnoty EFS (přežití bez nastalé příhody, resp. selhání léčby) a srovnatelnou bezpečnost subkutánního i intravenózního podání.

Sledovaná populace a průběh studie

Zařazené pacientky (n = 596) byly randomizovány v poměru 1 : 1 do dvou ramen: s fixní dávkou 600 mg transtuzumabu subkutánně (n = 297) nebo intravenózní aplikací (n = 299; zaváděcí dávka 8 mg/kg, udržovací dávka 6 mg/kg). Trastuzumab byl podáván současně s 8 cykly chemoterapie (4 cykly docetaxelu 75 mg/m²; následováno 4 cykly kombinace 5-fluorouracilu 500 mg/m², epirubicinu 75 mg/m² a cyklofosfamidu 500 mg/m²) každé 3 týdny v neoadjuvantním režimu. Po operaci bylo nemocným aplikováno ještě 10 cyklů trastuzumabu subkutánně nebo intravenózně (v závislosti na randomizaci) v adjuvantním režimu, aby terapie tímto léčivem trvala 1 rok.

Průměrná doba sledování činila 5,9 roku (rozmezí 0,03−6,3 roku) u nemocných se subkutánní aplikací trastuzumabu a 6,0 let (rozmezí 0,08−6,8 roku) ve skupině s intravenózní aplikací.

Výsledná zjištění

Dlouhodobá účinnost a tpCR

Míra EFS byla u pacientek v rameni se subkutánně podaným trastuzumabem téměř identická s těmi, kterým byl trastuzumab podáván intravenózně (6letá míra EFS 65 % v obou ramenech; poměr rizik [HR] 0,98; 95 % interval spolehlivosti [CI] 0,74−1,29). Míra celkového přežití (OS) byla také prakticky shodná (6letá míra OS 84 % v obou ramenech; HR 0,94; 95% CI 0,61−1,45). Pacientky, jež dosáhly tpCR (totální patologické kompletní odpovědi), měly delší EFS a vyšší míru 6letého OS v porovnání s nemocnými s reziduálním onemocněním.

Dlouhodobá bezpečnost

Incidence nežádoucích příhod (97,6 vs. 94,6 %), nežádoucích příhod stupně ≥ 3 (53,2 vs. 53,7 %), kardiálních příhod (14,8 vs. 14,1 %) a závažných nežádoucích příhod (21,9 vs. 15,1 %) byla srovnatelná při subkutánním i intravenózním podání trastuzumabu.

Závěr

Finální analýza dat z dlouhodobého sledování pacientek zařazených do klinické studie HannaH potvrdila srovnatelnou účinnost i bezpečnost subkutánně a intravenózně podávaného trastuzumabu. Subkutánní podání trastuzumabu je proto vhodnou alternativou aplikace u nemocných s časným HER2-pozitivním karcinomem prsu, které navíc přináší větší komfort pacientkám a úsporu času zdravotnickým zařízením, respektive personálu.

(eko)

Zdroj: Jackisch C., Stroyakovskiy D., Pivot X. et al Subcutaneous vs intravenous trastuzumab for patients with ERBB2-positive early breast cancer: final analysis of the HannaH phase 3 randomized clinical trial. JAMA Oncol 2019 Apr 18: e190339, doi: 10.1001/jamaoncol.2019.0339 [Epub ahead of print].