Má biologická léčba HER2-pozitivního karcinomu prsu vliv na vznik kardiovaskulárních poruch?

Kardiovaskulární riziko kombinované léčby

Trastuzumab je monoklonální protilátka proti receptoru HER2 (receptoru lidského epidermálního růstového faktoru 2). Léčba HER2-pozitivního karcinomu prsu pomocí trastuzumabu v kombinaci s antracykliny je asociována se vznikem kardiovaskulárních poruch. Má se za to, že tyto poruchy souvisejí s expresí receptoru HER2 na povrchu kardiomyocytů.

Proto bylo důležité prověřit, zda přidání pertuzumabu k léčbě trastuzumabem nebude zvyšovat kardiovaskulární riziko. Pertuzumab je také monoklonální protilátka proti receptoru HER2, ale váže se na jiný epitop receptoru než trastuzumab.

Metodika studie

CLEOPATRA je randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie fáze III. Celkem do ní bylo zařazeno 808 nemocných randomizovaných do dvou skupin: první skupina dostávala trojkombinaci pertuzumab + trastuzumab + docetaxel (n = 402), druhá skupina placebo + trastuzumab + docetaxel (n = 406).

Kardiovaskulární funkce byla hodnocena pomocí ejekční frakce levé komory (LVEF). Ta byla stanovena na základě vyšetření srdce prostřednictvím echokardiografie (ECHO) nebo scintigrafie (MUGA – multigated radionuclide angiography) každých 9 týdnů.

Výsledky

Kardiovaskulární funkce

Střední hodnota LVEF na první návštěvě činila 65,6 % v rameni s placebem, 64,8 % v rameni s pertuzumabem a hodnoty zůstaly v průběhu léčby téměř stabilní. Celkově mělo 84,2 % nemocných hodnotu LVEF při posledním měření během léčby prakticky nezměněnou oproti LVEF při první návštěvě (změna o < 10 %). Klinicky signifikantní pokles LVEF (o > 10 % oproti první návštěvě; LVEF < 50 %) byl častěji pozorován v rameni s placebem (6,6 %) než v rameni s pertuzumabem (3,8 %).

Systolická dysfunkce levé komory a rizikové faktory

Výskyt kardiovaskulárních nežádoucích příhod činil 16,4 % v rameni s placebem a 14,5 % v rameni s pertuzumabem. Nejčastěji hlášenou kardiovaskulární nežádoucí příhodou byla systolická dysfunkce levé komory (LVSD). Častěji se vyskytla v rameni s placebem (8,3 %) než v rameni s pertuzumabem (4,4 %).

K zjištění potenciálních rizik výskytu LVSD (všechny stupně závažnosti) byl použit Coxův model potenciálních rizik. Předchozí léčba antracyklinem (poměr rizik [HR] 2,21; 95 % interval spolehlivosti [CI] 1,27–3,86; p = 0,0053) a radioterapie (HR 2,43; 95 % CI 1,37–4,31; p = 0,0025) byly identifikovány jako potenciální rizikové faktory vzniku LVSD u obou ramen.

Závěr

Výsledky této studie ukázaly, že přidání pertuzumabu k léčbě trastuzumabem a docetaxelem nezvyšuje míru kardiotoxicity a riziko vzniku systolické dysfunkce levé komory. Uvedená kombinace se jeví jako slibná terapie pro nemocné s HER2-pozitivním metastatickým karcinomem prsu.

(eko)

Zdroj: Swain S. M., Ewer M. S., Cortes J. et al. Cardiac tolerability of pertuzumab plus trastuzumab plus docetaxel in patients with HER2-positive metastatic breast cancer in CLEOPATRA: a randomized, double-blind, placebo-controlled phase III study. Oncologist 2013; 18 (3): 257–264, doi: 10.1634/theoncologist.2012-0448.