Objev možnosti cíleného blokování receptoru HER2, nadměrně exprimovaného v některých agresivních typech karcinomu prsu, vedl k výraznému zlepšení prognózy pacientek s tímto typem nádoru. Na druhou stranu jsou však v případě tzv. triplenegativního karcinomu prsu (tj. bez zvýšené exprese receptorů pro estrogen, progesteron a HER2) terapeutické možnosti omezené. Následující text přináší čerstvě publikované výsledky interim analýzy studie IMpassion130, hodnotící efekt kombinace imunoterapie s chemoterapií v případě triplenegativního karcinomu.
Triplenegativní karcinom prsu je nejagresivnějším typem nádorů prsu a často postihuje mladší ženy. Prognóza pacientek s generalizovanou formou tohoto onemocnění se v současnosti pohybuje okolo 12−15 měsíců. Vzhledem k absenci receptorů pro estrogen, progesteron a HER2 nelze v případě triplenegativního karcinomu prsu podávat inhibitory aromatázy ani blokovat receptor HER2. Hlavní léčebnou možností tedy zůstává chemoterapie, na niž si však většina pacientek během několika měsíců vytvoří rezistenci.
Cílem randomizované klinické studie fáze III IMpassion130 bylo sledovat efekt imunoterapie atezolizumabem v kombinaci s chemoterapií nab-paklitaxelem u nemocných s neresekovatelným lokálně pokročilým nebo metastatickým triplenegativním karcinomem prsu. Atezolizumab je plně humanizovaná monoklonální protilátka proti PD-L1 (ligandu 1 receptoru programované buněčné smrti). Nab-paklitaxel je paklitaxel konjugovaný s nanočásticemi albuminu, jeho podávání je spojeno s nižším rizikem alergických reakcí ve srovnání s podáváním klasického paklitaxelu.
Do studie bylo zařazeno 902 nemocných s metastatickým triplenegativním karcinomem prsu, u všech se jednalo o 1. linii léčby metastatického onemocnění. Po randomizaci do dvou skupin dostávala první skupina kombinaci nab-paklitaxel a atezolizumab, druhá nab-paklitaxel a placebo. Medián sledování činil 12,9 měsíce.
Primárním výstupem studie bylo sledovat, zda podávání atezolizumabu v kombinaci s nab-paklitaxelem vede ke zpomalení progrese onemocnění, tj. k prodloužení přežití bez progrese onemocnění (PFS − progression-free survival) a k prodloužení celkového přežívání (OS − overall survival).
U nemocných léčených kombinací atezolizumabu s nab-paklitaxelem došlo ke snížení rizika progrese onemocnění nebo smrti o 20 %, v případě nádorů exprimujících PD-L1 bylo toto riziko sníženo o 38 %.
Medián PFS činil 7,2 měsíce u nemocných dostávajících kombinační léčbu a 5,5 měsíce u léčených nab-paklitaxelem bez atezolizumabu (poměr rizik [HR] 0,80; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,69−0,92; p = 0,0025). V případě exprese PD-L1 činil medián PFS 7,5 měsíce při aplikaci kombinační léčby a 5,0 měsíce ve skupině s nab-paklitaxelem bez atezolizumabu (HR 0,62; 95% CI 0,49−0,78; p < 0,0001).
Více než polovina osob zařazených do studie v době této analýzy žila, jedná se tedy o interim analýzu celkového přežívání. U nádorů pozitivních pro PD-L1 dosahoval medián OS 25 měsíců s kombinační léčbou a 15,5 měsíce v případě léčby nab-paklitaxelem bez atezolizumabu (HR 0,62; 95% CI 0,45−0,86). OS pro všechny nemocné zařazené do studie činil v případě kombinační terapie 21,3 měsíce, při monoterapii nab-paklitaxelem pak 17,6 měsíce. Rozdíl v OS pro tyto skupiny není statisticky signifikantní, důvodem může být krátká doba sledování.
Podíl nemocných odpovídajících na léčbu byl v případě kombinační terapie vyšší (56 vs. 46 % při analýze všech osob zařazených do studie) a rovněž vyšší v případě analýzy pouze nemocných s PD-L1-pozitivním nádorem (59 vs. 43 %).
Na základě výsledků interim analýzy studie IMpassion130 lze předpokládat, že kombinace imunoterapie s klasickou chemoterapií by mohla představovat potenciálně účinnější terapeutickou možnost pro nemocné s PD-L1-pozitivním triplenegativním metastatickým karcinomem prsu.
(alz)
Zdroje:
