Americká klinická studie prokázala, že androgen-deprivační terapie (ADT) je spojena se signifikantním rizikem postižení kognitivních funkcí u pacientů s karcinomem prostaty.
Studie publikovaná v Journal of Clinical Oncology zkoumala dopad ADT na kognitivní výkon u pacientů s karcinomem prostaty. Zaměřila se i na možné demografické a genetické prediktory zhoršení kognice u těchto nemocných.
Studovaný soubor tvořili muži na androgen-deprivační terapii (skupina ADT+, n = 58). Kontrolní soubory tvořili pacienti, kteří podstoupili pouze prostatektomii (n = 84), a zdraví muži bez diagnózy karcinomu prostaty (n = 88). Jednotlivé skupiny se mezi sebou významně nelišily v základních demografických charakteristikách, jako jsou věk a vzdělání.
U všech kohort byl kognitivní výkon hodnocen ve stejných intervalech (při vstupním vyšetření, po 6 a 12 měsících). U skupiny ADT+ vstupní vyšetření proběhlo před nasazením ADT nebo krátce po něm. Všem účastníkům studie byla odebrána krev a provedena genotypizace.
Skupiny se při vstupním vyšetření kognitivní výkonnosti nelišily, u mužů ze skupiny ADT+ byl však zaznamenán častější výskyt snížení kognice v čase oproti kontrolám (p = 0,01). Muži ze skupiny ADT+ měli v 6. a 12. měsíci léčby vyšší pravděpodobnost kognitivního poklesu oproti kontrolním skupinám (p < 0,05 pro obě srovnání). Věk, kognitivní rezerva, symptomy deprese, únava a návaly horka nezmírnily dopad ADT na pokles kognitivních funkcí (p ≥ 0,09 pro všechna srovnání). Jednonukleotidový polymorfismus GNB3 rs1047776 byl spojen s vyšší pravděpodobností poklesu kognitivního výkonu v čase u skupiny ADT+ (p < 0,001).
Androgen-deprivační terapie vedla k výskytu a zhoršení kognitivních funkcí do 6 měsíců od zahájení léčby u pacientů s karcinomem prostaty a tento trend pokračoval až do konce studie. Toto zjištění by mělo mít vliv na rozhodování ošetřujících lékařů o výběru nejvhodnější terapeutické modality pro konkrétního pacienta.
(raj)
Zdroj: Gonzalez B. D., Jim H. S., Booth-Jones M. et al. Course and predictors of cognitive function in patients with prostate cancer receiving androgen-deprivation therapy: a controlled comparison. J Clin Oncol 2015 Jun 20; 33 (18): 2021–2027; doi: 10.1200/JCO.2014.60.1963.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
