Strategie léčby karcinomu prostaty se odvíjí především od prognostických faktorů. Dostupná klinická vyšetření však nedovedou předpovědět agresivní průběh onemocnění. Longitudinální analýza kinetiky prostatického specifického antigenu (PSA) pomocí matematického modelu může pomoci odhalit pacienty s nepříznivou prognózou a agresivním průběhem onemocnění.
Francouzští autoři retrospektivně analyzovali data 211 pacientů sledovaných pro onemocnění prostaty v rámci jednoho pracoviště. 62 nemocných trpělo benigní hyperplazií prostaty, 149 jich mělo diagnostikováno karcinom. Pacienti museli podstoupit minimálně 2 vyšetření plazmatického PSA, u nemocných s karcinomem byly použity hodnoty PSA z období před radikální prostatektomií. Medián počtu vyšetření PSA na 1 pacienta ve studii činil 7. Pro další analýzy bylo využito vypočtené skóre rizika karcinomu prostaty dle d’Amica, Gleasonovo skóre určené z biopsie a klinické stadium onemocnění v době diagnózy.
Přírůstky PSA byly modelovány pomocí semimechanistického modelu běžného při modelování farmakokinetiky léčiv. Model změny koncentrace plazmatického PSA v čase pracuje s přírůstkem PSA pocházejícím z nádorové tkáně, ale počítá rovněž s produkcí PSA zdravou tkání prostaty a eliminací tohoto biomarkeru.
Autoři zhodnotili, zda vybrané kinetické parametry vypočtené pomocí modelu mohou predikovat d’Amicovo skóre a přežití bez relapsu onemocnění (RFS) u pacientů s karcinomem. Parametr RHO1 (míra zvýšení PSA pocházejícího pouze z nádorových buněk), který lze v klinické praxi pomocí navrženého modelu snadno vypočítat, byl signifikantně spojen s mírou rizika dle d’Amica (RHO1 < medián skupiny vs. RHO1 ≥ medián skupiny: odds ratio [OR] 2,15; 95% CI 1,00–4,77; p = 0,05). V rámci dalších analýz byly nalezeny tři nezávislé prognostické faktory RFS: RHO1 (hazard ratio [HR] 2,71; 95% CI 1,25–5,84; p = 0,01), Gleasonovo skóre (HR 8,54; 95% CI 4,19–17,40; p < 0,01) a pozitivita resekčních okrajů (HR 2,04; 95% CI 1,05–3,97; p = 0,03).
Opakované testování plazmatické koncentrace PSA je rutinním vyšetřením při péči o pacienta s onemocněním prostaty. Model navržený francouzskými autory umožňuje využít výsledky tohoto vyšetření a ještě v době před zvažovanou radikální prostatektomií může pomoci identifikovat pacienty s agresivním karcinomem s nepříznivou prognózou.
(jam)
Zdroj: de Charry F., Colomban O., You B. et al. Identification of the most aggressive carcinomas among patients diagnosed with prostate cancers using mathematical modeling of PSA growth. Clin Genitourin Cancer 2015 Dec 18; pii: S1558-7673(15)00336-5; doi: 10.1016/j.clgc.2015.12.006 [Epub ahead of print].
