U většiny pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC) se objeví kostní metastázy, které působí negativně na strukturu a integritu kostí. Bývají příčinou bolestí a skeletálních komplikací (SREs), k nimž patří fraktury, komprese míchy a neurologické deficity. Zhoršují kvalitu pacientova života, morbiditu i mortalitu. Z toho vyplývá nutnost zaměřit se při léčbě nejen na základní onemocnění, tj. karcinom prostaty, ale i na výše uvedené kostní komplikace.
Pro vývoj nových léků a zlepšení výsledků léčby je důležité porozumění mechanismu patogeneze kostních metastáz. Podstatou tohoto mechanismu je aktivace osteoklastu nádorovou buňkou, která spouští kostní resorpci. Kost je zdrojem růstových faktorů pro maligní buňku. Resorpce kosti tyto růstové faktory uvolňuje, což vede ke zvýšenému růstu a proliferaci metastatické léze. Vzniká bludný kruh, který je možné přerušit pouze systémovou inhibicí aktivace osteoklastů.
Kostní metastázy CRPC se původně léčily kombinací radiofarmak s ozařováním. Novou možnost cílené léčby kostních metastáz představují radionuklidy, které imitují kalcium. Jsou inkorporovány do buňky CRPC, v níž způsobují rozvolnění DNA šroubovice, což vede ke smrti buňky. Prvním představitelem těchto radiofarmak je radium-223 dichlorid.
K nově schváleným látkám určeným k léčbě mCRPC patří také cytotoxické léky docetaxel a kabazitaxel, hormonální preparáty abirateron a enzalutamid a imunoterapeutická vakcína sipuleucel-T. Její léčebný efekt je založen na imunitní reakci systému pacienta na zviditelněný antigen nádorové prostatické buňky.
Nedílnou součástí léčby mCRPC zůstávají antiresorpční látky − bisfosfonáty a plně humánní monoklonální protilátka denosumab. Tyto látky snižují kostní bolesti, výskyt skeletální morbidity a množství i závažnost skeletálních komplikací včetně fraktur.
Denosumab se váže na ligand RANK (RANKL), který je významným mediátorem osteoklastů, a tím blokuje aktivaci RANK (receptoru aktivátoru nukleárního faktoru kappa B). Tento mechanismus potlačuje funkci osteoklastu a inhibuje kostní resorpci. Zvyšováním kostní denzity se pak snižuje riziko fraktur. Z hlediska prodloužení doby do první skeletální příhody a snížení skeletální morbidity se tato látka ukázala jako významně účinnější než bisfosfonáty.
(lkt)
Zdroj: Body J. J., Casimiro S., Costa L. et al. Targeting bone metastases in prostate cancer: improving clinical outcome. Nat Rev Urol 2015 Jun; 12 (6): 340−356; doi: 10.1038/nrurol.2015.90.
