Podle výsledků předkládané studie snižuje denosumab výskyt kostních příhod u mužů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty více než kyselina zolendronová a navíc je při léčbě denosumabem nižší i výskyt symptomatických skeletálních komplikací.
Podle výsledků předkládané studie snižuje denosumab výskyt kostních příhod u mužů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty více než kyselina zolendronová a navíc je při léčbě denosumabem nižší i výskyt symptomatických skeletálních komplikací.
Pacienti s kostními metastázami karcinomu prostaty jsou po zbývající část života vystaveni riziku kostních komplikací (patologické zlomeniny, bolest léze vyžadující paliativní radioterapii, operace kostí z důvodu prevence nebo léčby zlomenin, komprese páteřní míchy), které významně zvyšují morbiditu, mortalitu a náklady na léčbu. V prevenci kostních příhod se u těchto pacientů podávají bisfosfonáty nebo humánní monoklonální protilátka (denosumab).
V klinické studii fáze III u pacientů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty a kostními metastázami prokázal denosumab snížení výskytu kostních komplikací (SSR) definovaných jako ozařování kostí, patologické zlomeniny, operace kostí nebo komprese páteřní míchy. Studie publikovaná v listopadu 2014 přinesla nové výsledky vycházející z dat získaných v této studii týkající se předem specifikovaného výzkumného parametru – výskytu symptomatických kostních komplikací.
Do studie byli zařazeni pacienti bez předchozí léčby bisfosfonáty s radiograficky doloženými metastázami. Byli randomizováni k podávání 120 mg denosumabu s. c. plus placeba i. v. nebo 4 mg kyseliny zolendronové i. v. plus placeba s. c. jednou za 4 týdny. Symptomatické kostní příhody (SSE) zahrnovaly ozařování kostí, symptomatické patologické zlomeniny, operace kostí nebo symptomatické komprese páteřní míchy.
V porovnání s kyselinou zolendronovou denosumab významně snížil riziko vzniku první SSE (poměr rizik 0,78, p = 0,005) i všech SSE (poměr výskytu 0,78, p = 0,004). U pacientů, kteří při vstupu do studie neuváděli žádnou nebo jen mírnou bolest, byly SSE i SRE spojeny s rozvojem střední až závažné bolesti.
Jak uzavřeli autoři této mezinárodní studie: U pacientů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty a kostními metastázami snižuje denosumab riziko kostních komplikací v porovnání s kyselinou zolendronovou bez ohledu na to, zda byl sledovaný parametr definován jako jakákoli kostní komplikace, nebo symptomatická kostní komplikace.
(zza)
Zdroj: Smith M. R., Coleman R. E., Klotz L., et al. Denosumab for the Prevention of Skeletal Complications in Metastatic Castration-Resistant Prostate Cancer: Comparison of Skeletal-Related Events and Symptomatic Skeletal Events. Ann Oncol. 2014 Nov 25. pii: mdu519. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
